214 C 213/2020-29 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty [částka] a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky [částka] za písemné výzvy žalované s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím webové stránky [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), dle níž byla žalované poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Protože žalovaná dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradila, je povinna zaplatit smluvní pokutu, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, již žalobkyně vyčíslila částkou [částka]. Ke dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh hradila částku [částka], která byla použita na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o zápůjčce (prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek odkazující na zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb.) na částku [částka] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], jehož výše také vyplývá z celkové částky k splacení [částka], a s osobními údaji žalované včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, tvrzená výše úroku je 0%, RPSN činí 1 109 % (!). Dále žalobkyně založila do spisu všeobecné obchodní podmínky v rozsahu 6 stran textu, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovanou souhlasila s těmito podmínkami. 5. Z listinného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy tento dokument není opatřen podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalované byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, nikoliv však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala dne [datum] částku [částka] na č. účtu [bankovní účet], jehož majitelkou byla, dle sdělení [právnická osoba] žalovaná, přičemž byla jedinou osobou s dispozičními právy k tomuto účtu. Žalovaná se zavázala částku [částka] vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úroku ve výši 0 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru, s možností prodloužení splatnosti. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s uplatněním) v řádu [částka] za každou písemnou výzvu k úhradě. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu o zápůjčce mezi účastníky přitom nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu. Za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalované v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni na základě předmětné smlouvy uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokutu, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky. Protože však žalovaná, vzhledem k výše uvedenému, zaplatila žalobkyni [částka], při poskytnutí částky [částka] má žalobkyně pouze nárok na vrácení částky 2 600, žalovaná je podle § 1968 o.z. s plněním v prodlení počínaje [datum], o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru či na smluvní pokutu, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla ve věci úspěšnější, náklady řízení jí nevznikly. 10. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.