218 C 142/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně svou neúčast u jednání předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud za tohoto stavu jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] půjčil právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO]) žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách po [částka] měsíčně se splatností do každého 24. dne v měsíci počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách původního věřitele. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků byla prokázána výpisem z účtu. Tím byla i potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pouze jedinou splátku ve výši [částka], která byla započtena na částečnou úhradu poplatků, úroku z úvěru a jistiny úvěru. Žalobkyně se domáhá pouze zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši [částka], ostatní sjednané nároky (poplatky, úrok z úvěru, smluvní pokuty) nepožaduje. Podle smlouvy o postoupení pohledávek byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. To bylo také žalovanému písemně oznámeno. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnil. K zesplatnění úvěru došlo marným uplynutím sjednané doby úvěru (12 měsíců). 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 občanského zákoníku). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 občanského zákoníku. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 občanského zákoníku je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal. Pohledávka přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. občanského zákoníku Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky úvěru. Proto soud žalobě zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].