223 C 167/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím Správce financí (obdoba internetového bankovnictví) po zadání unikátního SMS kódu uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž součástí byly úvěrové podmínky, a na základě které žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, zjišťovala kreditní skóre posouzením příjmů a výdajů, dalších osobních údajů, provedla lustrace v registrech. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 36 měsíčních splátek po [částka], součástí splátky je také pojistné, poplatky a úrok sjednaný ve výši 27,22 % ročně. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná zaplatila celkem [částka], nesplácela však řádně a včas, dostala se se svým závazkem do prodlení, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení. Žalovaná po zesplatnění neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka] (za změnu a odložení splátek [částka] x [částka]), pojistného ve výši [částka] (5 x [částka]), nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka] ([částka] za prodlení s úhradou splátky, pro případ zesplatnění ve výši 10 % z neuhrazené jistiny, úroku a pojistného – 2 x [částka] + [částka]). Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], a dále smluvní úrok z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (oba od [datum] do zaplacení). 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], úvěrové podmínky a pojistné podmínky, opis výpisu proplacení smlouvy, výpis čerpání, splátek a úhrad, výzvu k zaplacení zesplatněného úvěru včetně podacího archu a předžalobní výzvu k plnění včetně podacího archu. 4. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka] jako bezúčelový úvěr, tato jí byla vyplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum], jak bylo zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy. Smlouva byla uzavřena elektronicky po zadání kódu zaslaného skrze SMS. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku [částka] formou 36 měsíčních splátek po [částka] spolu s úrokem ve výši 27,22 % ročně, pojistným ve výši [částka] měsíčně (sjednáno pojištění„ pomoc“) a poplatkem ve výši [částka] měsíčně za doplňkové služby (změna výše a počtu splátek, odložení). Splatnost první splátky nastala dne [datum] Smlouvou byl zároveň sjednán revolvingový úvěr (úvěr z karty). Pro případ nesplácení strany sjednaly oprávnění žalobkyně požadovat účelně vynaložené náklady na upomínání, smluvní pokutu ([částka] za prodlení, 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného v případě zesplatnění, maximálně ve výši 0,1 % denně z dlužné částky). 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad byly potvrzeny shora uvedené údaje o výši úvěru a datu vyplacení, dále bylo zjištěno, že žalovaná uhradila prvních pět splátek po [částka], tj. celkem [částka], poté již neuhradila ničeho, a to ani po zesplatnění ke dni [datum]. Výzvou ze dne [datum] odeslanou dle podacího archu žalované dne [datum] na doručovací adresu ze smlouvy byla žalovaná vyzvána k úhradě zesplatněného úvěru ve výši [částka] do 14 dnů. 6. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] do 7 dnů, tato byla dle podacího archu odeslána žalované na doručovací adresu ze smlouvy dne [datum]. 7. Žalovaná uzavřela smlouvu s žalobkyní jakožto fyzická osoba nepodnikající, což plyne z uvedených osobních údajů, proto je třeba na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem. Ze smlouvy ani z dalších předložených listin však nebylo zjištěno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že takový proces prováděla, zjišťovala a porovnávala příjmy a výdaje, lustrovala žalovanou v příslušných registrech, avšak žádné listiny k prokázání takového jednání nedoložila. Podle hlavičky smlouvy žalovaná uvedla, že je rozvedená, nevyživuje žádné dítě, bydlí ve státním bytě, vzdělání má střední, je důchodkyní s čistým příjmem [částka] měsíčně. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 10. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že zjišťovala a ověřovala schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet. Zcela nepostačující je zjištění pouze základních údajů (dle smlouvy), navíc bez jakéhokoli prověření. Soud nemohl při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. s ohledem na její neúčast, přičemž takové poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání. Soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat, naopak lze legitimně od žalobkyně očekávat, že se jednání zúčastní, případně že ponese procesní následky své nepřítomnosti. Žalobkyně břemeno tvrzení a především důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 14. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku [částka], jak bylo prokázáno opisem výpisu o proplacení smlouvy. Žalovaná dle přehledu splatila pouze částku [částka]. V řízení činná nebyla, netvrdila, že by uhradila žalobkyni více, ani že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Jelikož nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na její straně. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením