225 C 133/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne [datum] společně se žalovaným dvakrát cestovala osoba - cestující dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (metrem na lince A), ačkoli tento cestující neměl platný jízdní doklad, čímž mu vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ale také přirážku k jízdnému určenou smluvními přepravními podmínkami Pražské integrované dopravy (dále jen„ SSP PID“). Žalovaný přebral dluh za cestujícího vzniklý porušením SSP PID. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný dne [datum] [anonymizována dvě slova] cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní ([anonymizována čtyři slova]) společně s [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která se na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů se neprokázala jízdní dokladem. Žalovaný podepsal„ Prohlášení o převzetí dluhu osoby dle § 1888 občanského zákoníku“ dne [datum], ve kterém prohlásil, že jmenovaná se neprokázala platným jízdním dokladem a že přebírá její dluh vůči žalobkyni, podpis [jméno] [příjmení] na prohlášení chyběl. Přirážka k jízdnému stanovená SSP PID činí [částka]. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení, ze kterých plyne nárok na přiznání částky [částka] z titulu druhé černé jízdy [jméno] [příjmení] ve stejný čas a následného druhého podpisu„ Prohlášení o převzetí dluhu osoby dle § 1888 občanského zákoníku“ žalovaným. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen„ z. o. d.“) ve znění účinném ke dni přepravy žalovaného. 6. Podle § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) z. o. d. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování 6i) a číslo osobního dokladu. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 8. Podle § 1892 odst. 1 o. z., kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že [jméno] [příjmení] a žalovaný vstoupili do dopravního prostředku a jí vznikl závazek zaplatit jízdné, čehož byl žalovaný svědkem. S ohledem na skutečnost, že [jméno] [příjmení] se na výzvu pověřené osoby nemohla prokázat platným jízdním dokladem, porušila přepravní podmínky a vznikla jí též povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce. Žalovaný ve smyslu § 1892 o. z. přistoupil k dluhu [jméno] [příjmení] a je vedle ní zavázán společně a nerozdílně, přičemž k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému byli oba vyzváni na místě, a tedy následující den se dostali do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1970 o. z. Zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala plnění ve stejné výši dvakrát se stejným odůvodněním. Toto ovšem prokázáno nebylo, z listin plyne závěr, že žalovaný cestoval předmětným dopravním prostředkem společně s [jméno] [příjmení] pouze jednou a v druhém případě šlo o černou jízdu žalovaného samotného. K doplnění rozhodných tvrzení chtěl soud poučit žalobkyni na jednání, ta se ovšem nedostavila. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě vyhověl pouze v rozsahu přistoupení žalovaného k dluhu [jméno] [příjmení]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je u obou účastníků v zásadě shodný a lze tedy spravedlivě požadovat po účastnících, aby si každý nesl své náklady sám. Při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu.