225 C 154/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), za použití prostředků komunikace na dálku se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu [částka], který byl splatný v měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % částky, dlužné ke konci předchozího měsíce, nebo měsíčně [částka] podle toho, která z částek by byla vyšší, a podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka] a zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka]. Původní věřitel postoupil svou pohledávku smlouvou ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] a ta ji postoupila [datum] žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8,5 % měsíčně z jistiny úvěru za období od [datum] do [datum] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], žalobkyně se omluvila, nežádala o odročení jednání, žalovaná se nedostavila. 4. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, bylo zjištěno, že byl vyhotoven text smlouvy o úvěru, dle tohoto textu uzavírají právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru, avšak tento dokument neobsahuje podpis žalované, stejně tak neobsahují podpis žalované ani další k důkazu předložené dokumenty (obchodní podmínky). 5. Ze smluv o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni a postoupení oznámeno žalované. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. 7. Z výpisu z účtu žalované ve spojení s výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a potvrzením o provedené platbě bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] právní předchůdkyně žalobkyně v období od [datum] do [datum] převedla částku celkem ve výši [částka], a dále že tento účet byl ve vlastnictví žalované. 8. Další navržené důkazy k prokázání poskytnutí peněžních prostředků právní předchůdkyní žalobkyně žalované byly pro nadbytečnost zamítnuty. 9. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni, popř. právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila více než tvrdí žalobkyně (tj. částku [částka]), ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně. 10. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyní předložená listina označená jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ nebyla nijak verifikována žalovanou. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Pouhý fakt, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši [částka], ještě uzavření smlouvy včetně všech dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 11. Soud tak měl v úmyslu na jednání žalobkyni k prokázání žalobního tvrzení ohledně uzavření smlouvy poučit ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se však na ústní jednání nedostavila. Jestliže se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena. 12. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen „o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zpětně zaplatila [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení částky [částka]. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 17. Požadovaný úrok z prodlení je důvodný od [datum], avšak pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] s určením data splatnosti do 7 dnů od odeslání. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty stanovené k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši nižší než je zákonná. 18. Ve zbylém rozsahu (výrok II.) soud žalobu zamítl, neboť není po právu. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.