229 C 139/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu dlužného pojistného a poplatku za upomínku. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo úrazové pojištění osob s pojistným ve výši [částka] čtvrtletně. Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil v plné výši, přičemž za období od [datum] do [datum] mu vznikl dluh ve výši [částka]. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala poplatku za upomínku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo úrazové pojištění osob, přičemž toto pojištění trvalo v období od [datum] do [datum]. Žalovaný se zavázal podle této smlouvy platit žalobkyni pojistné ve výši [částka] kvartálně. Žalovaný dluh na pojistném za období od [datum] do [datum] neuhradil ani několikeré upomínky ze strany žalobkyně ani na předžalobní výzvu ze dne [datum] odeslanou téhož dne. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ nový občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum]. 6. Podle § 12 odst. 2 a 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Podle § 1970 nového občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy od [datum] do [datum], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný svůj dluh z tohoto závazku uhradil. Období trvalo celkem 121 dní, poměrná část nezaplaceného pojistného tedy činí žalovaný nárok. Soud přiznal žalobkyni i poplatek za prodlení ve výši [částka]. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvouí úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, podání ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Odměna za předžalobní upomínku zaslaná žalovanému advokátem nebyla s ohledem na množství dřívějších neúspěšných výzev zaslaných žalobcem, přičemž byl zároveň přiznán poplatek za výzvu ve výši [částka], pro neúčelnost přiznána. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.