229 C 34/2020-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku ve výši [částka]. Dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů a zároveň oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o zápůjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 4. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni něčeho zaplatil, soud proto vycházel ze shora uvedených zjištění a tvrzení žalobkyně. 6. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 13. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. 14. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] s určením data splatnosti do tří dnů od odeslání výzvy. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, a to ve výši 79,81 %, přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 59,62 % (79,81 % - 20,19 %) a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů právního zastoupení v částce [částka], které spočívají v odměně advokáta za 3 úkonů právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši [částka], dále z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka], neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně.