229 C 48/2020-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu dlužného pojistného a poplatku za odeslání upomínky ve výši [částka]. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku s ročním pojistným ve výši [částka]. Žalovaná pojistné dle smlouvy nehradila v plné výši, přičemž za období od [datum] do [datum] jí vznikl dluh ve výši žalované částky a dále jí vznikl dluh za odeslanou upomínku dle sazebníku, s nímž se dle tvrzení žalobkyně měla žalovaná seznámit před podpisem smlouvy. Tento dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, přičemž toto pojištění trvalo v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala podle této smlouvy platit žalobkyni roční pojistné ve výši [částka]. První pojistné bylo splatné dne [datum], každé další pojistné pak bylo splatné k 10. dni 8. měsíce každého roku. Ve smlouvě pak žalovaná potvrdila, že převzala pojistné podmínky, které jsou součástí smlouvy. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že tento je platný od [datum], platí pro smlouvy uzavřené dle zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.") /2012 Sb., občanský zákoník, a poplatek za upomínku po zániku pojištění činí [částka]. Dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do [datum], je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do [datum], má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nastala-li pojistná událost, v důsledku které soukromé pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno. To platí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto. 8. Ve smyslu § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ SOZ“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na dlužné pojistné (alikvotní část pojistného za dobu od [datum] do [datum]), přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná svůj dluh z tohoto závazku uhradila. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného, tj. ode dne [datum], přičemž soud přiznal právo na úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, jak požadovala žalobkyně. Za nedůvodný považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za upomínku po zániku pojištění ve výši [částka], když tento nepokládá za řádně sjednaný. Poplatek je součástí sazebníku, sazebník je však platný od [datum] pro smlouvy uzavřené dle zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž předmětná smlouva byla uzavřena dne [datum] dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Sazebník nebyl ke dni uzavření smlouvy její součástí. Co do částky [částka] za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 35,80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,90 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.