229 C 87/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná se zavázala prostředky vrátit do [datum], což neučinila, přestože byla o zaplacení upomínána, nezaplatila ničeho. Poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka] Smlouva byla uzavřena po registraci žalované na webových stránkách [webová adresa], po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v databázích insolvence, exekucí, CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum]. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na účet. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne [datum] k výzvě soudu uvedla, že smlouva byla uzavřena v závislosti na žádosti žalované a po zadání SMS kódu odeslaného na její telefonní číslo, kódem se také přihlásila do své klientské zóny. Žalovaná neuhradila žalobkyni ani právní předchůdkyni ničeho. Úvěruschopnost byla zkoumána skrze lustrace v uvedených databázích, žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem, je schopna splácet a řádně zvážila své možnosti, v opačném případě měla ona sama kontaktovat právní předchůdkyni. 4. Z nařízeného jednání se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala. Žalovaná se, přestože byla řádně předvolána, k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne [datum] převedla na účet č. [bankovní účet] částku ve výši [částka], žalovaná byla disponentem tohoto účtu (důkaz: zpráva banky ze dne [datum], potvrzení o platbě). Dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou také na předložených listinách žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu s uvedením lhůty do tří dnů (důkaz: dopis ze dne [datum], podací lístek). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o zápůjčce“, ani z jiných listinných důkazů (obchodní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně poplatku a příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 7. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] odeslaným dle podacího lístku téhož dne na adresu trvalého pobytu žalované (důkaz: oznámení o postoupení, smlouva o postoupení). 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Předložená smlouva však nebyla podepsána žádným způsobem. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 14. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet, k němuž měla v rozhodné době dispoziční právo, částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne [datum] s tím, že dodatečná lhůta k plnění v trvání tří dnů marně uplynula dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného a poplatku za poskytnutí úvěru, soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 50,44 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 75,22 % a úspěchu žalované v