25 C 40/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] sestávající ze smluvní pokuty ve výši [částka] a nezaplaceného nájemného koncových zařízení ve výši [částka] s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v jejímž rámci žalobkyně žalovanému pronajala dvě koncová zařízení pro přijímání elektronické komunikace – [anonymizováno 7 slov] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Žalovaný řádně neplnil své platební povinnosti ze smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila. Povinností žalovaného bylo zapůjčená zařízení vrátit, což neučinil. Pro tento případ si smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu za každé nevrácené zařízení ve výši [částka]. Žalovaný dluh ve výši [částka] za smluvní pokuty a ve výši [částka] za pronájem zařízení nezaplatil ani k předžalobní upomínce zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila, žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to internet prostřednictvím koncových zařízení ([anonymizována tři slova] a [příjmení] [příjmení]), které si žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně zároveň pronajal. Zařízení dle smlouvy budou instalována na adrese [adresa]. Ze zakázkového listu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému uvedená koncová zařízení předala. Ze smlouvy ve spojení s ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně, který je součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal platit spolu s měsíčním vyúčtováním i měsíční nájemné ve výši [částka] za každé z pronajatých zařízení. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a výzvy k úhradě nedoplatku a výzvy k vrácení zařízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] odstoupila od smlouvy, protože žalovaný nehradil vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně. Těmito listinami byl žalovaný zároveň vyzván k vrácení pronajatých zařízení (výzvou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení nejpozději do [datum]) s upozorněním na účtování smluvní pokuty ve výši [částka] v případě nevrácení. Ze všeobecných smluvních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný měl povinnost vrátit pronajatá zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy a pro případ, že tak neučiní, bylo smluveno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] za každé ze shora jmenovaných zařízení. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojitosti se smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] a potvrzením o úhradě ceny bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s výpisem pošta online soud doložil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu. 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 věty první občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši. 5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající jí ze závazkového vztahu, když žalovanému řádně poskytla a umožnila využívat koncová zařízení, která, jak prokazuje zakázkový list, byla žalovanému předána. Žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné za shora uvedená zařízení ve výši [částka] za každé zařízení měsíčně. Žalovaný ani netvrdil, že by nájemné za období od [datum] do [datum] v žalované částce [částka] zaplatil. Ze smlouvy přitom měl povinnost platit nájemné až do jejího ukončení v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum]. Soud proto shledal nárok žalobkyně na dlužné nájemné po právu a podle § 2201 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] včetně zákonného úroku z prodlení. O povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokuty ve výši [částka] za nevrácení dvou pronajatých koncových zařízení bylo rozhodnuto podle § 2048 občanského zákoníku v návaznosti na účastnickou smlouvu včetně obchodních podmínek a ceníku, když žalovaný do 14 dní po skončení smluvního vztahu odpojená původně pronajatá koncová zařízení nevrátil. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně ze dne [datum] na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.