7 C 55/2021-65 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala původně částky [částka] s odůvodněním, že uzavřela [datum] se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] s.r.o. a Sazebník poplatků. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a v režimu obchodního zákoníku tj. zákona č. 513/1991 Sb. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěrový rámec [částka], který se žalovaný zavázal splácet po [částka] měsíčně a hradit měsíční pojištění ve výši 0,65 % aktuálního dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný opakovaně nesplácel či splácel s prodlením, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a po nesplnění výzvy k zaplacení požadovala nejen částku dlužné jistiny [částka], ale také náklady spojené s tím, že bývalý klient byl v prodlení, dlužil rovněž sjednané pojistné. 2. Ještě před prvním jednání ve věci vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o veškeré částky, které byly původně žalovány nad rámec poskytnuté jistiny, a učinila předmětem řízení toliko částku [částka]. Změnila totiž žalobní tvrzení na základě toho, že postup žalovaného při uzavírání smlouvy [číslo] byl vyhodnocen jako úvěrový podvod, žalobkyně podala trestní oznámení a připojila se k řízení s [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byl [název soudu] vydán [anonymizována dvě slova] č. j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný odsouzen za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dle [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], přičemž skutková podstata spočívala v tom, že [datum] v prodejně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] právě při sjednání zmíněné [anonymizována dvě slova] se žalobkyní uvedl žalovaný nepravdivé údaje rozhodné pro poskytnutí [anonymizováno]. Tvrdil, že je [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], s pracovním poměrem uzavřeným na dobu neurčitou a s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], ačkoli v té době byl [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], u níž nedosahoval příjmů vyšších než [částka] měsíčně čistého, často měl i výrazně nižší příjem. Žalobkyně se tedy nadále domáhala uhrazení částky [částka] z titulu náhrady škody, přičemž dosud žalovaný nic neplnil. 3. K nařízenému jednání se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se nedostavil, doručení bylo vykázáno ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl především na základě listinných důkazů. 4. Vzhledem ke změně skutkových tvrzení se soud zaměřil na prokázání toho, zda je to skutečně žalobkyně, komu jednáním žalovaného vznikla škoda, přičemž ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. byl vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl [anonymizována tři slova] a o tom, [anonymizována tři slova]. Zásadním důkazem v tomto smyslu je trestní příkaz č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl [anonymizována dvě slova] [datum]. Z něj nepochybně vyplývá, že je prokázáno to, co žalobkyně uváděla ve svých žalobních tvrzeních, kdy v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby a částečným zastavení řízení uvedla i odlišná skutková tvrzení ohledně vzniku nároku na zaplacení částky [částka]. Již jen jako podpůrný důkaz tak mohl sloužit výpis z účtu, jímž žalobkyně dokládala, že z jejího účtu ve prospěch účtu žalovaného bylo odčerpáno [částka] dne [datum], a také z [anonymizována dvě slova], který byl pouze předepsán, ale není z něj zřejmé, že by bylo něco plněno. Za podstatný důkaz však soud pokládá právě rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno], jímž je soud vázán a z něhož jednoznačně vyplývá, že právě žalovaný je tou osobu, která se ke škodě [role v řízení] obohatila právě o částku [částka]. 5. Při právním posouzení soud vyšel z přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen o. z.), kdy podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 6. Podle § 3079 odst. 1 o. z., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. 7. Vzhledem k těmto ustanovením soud posuzoval nárok žalobkyně na náhradu škody podle zákona č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník (dále jen obč. zák. 1964), odpovědnost za škodu je vymezena v § 420 a násl. obč. zák. 1964. 8. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. 1964 každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, a podle odst. 3 se odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. 9. Podle § 424 obč. zák. 1964 za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 10. Podle § 442 obč. zák. 1964 se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), podle 2. odst. se škoda hradí zásadně v penězích. 11. S ohledem na jednoznačný skutkový závěr o odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobkyni, která částku [částka] poskytla žalovanému, aniž by jí bylo cokoli vráceno, přičemž [anonymizována dvě slova] je současně prokázáno, že nebyl nijak řešen nárok žalobkyně na [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], bylo na místě žalobě zcela vyhovět, jak je uvedeno ve výroku I. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci převážný úspěch, náleží jí tudíž náhrada vynaložených nákladů, což byla částka [částka] na zaplacený soudní poplatek z původního předmětu řízení [částka], a tato žaloba původně podaná na základě tvrzeného úvěrového vztahu byla běžnou formulářovou žalobou, na kterou dopadá ustanovení § 14b advokátního tarifu, tedy do podání návrhu činí sazba za jeden úkon právní služby [částka], neboť nárokovaná jistina činí více než [částka] a méně než [částka]. Stejně tak za první tři úkony právní služby činí paušální náhrada [částka], takže za převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby náleží náhrada celkem za tři úkony právní služby po [částka] a tři paušální náhrady po [částka], celkem tedy [částka]. Dalším úkonem právní služby bylo dílčí zpětvzetí žaloby o [částka], přičemž následně bylo o tuto částku řízení zastaveno, zde již činí náhrada za tento úkon vzhledem k výši zpět vzaté částky [částka] a paušální náhrada [částka]. V součtu tedy náklady právního zastoupení vyšly na [částka] a k tomu náleží DPH [částka], neboť právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. Na nákladech právního zastoupení tak náleží částka [částka] a spolu se soudním poplatkem je to [částka], byť si je soud vědom částečného neúspěchu žalobkyně ve věci samé, když dílčí zpětvzetí žaloby je výrazem procesního zavinění. Tento neúspěch je však vcelku nepatrný, soud tak využil možnosti podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal náhradu nákladů řízení tak, jak by náležela podle § 142 odst. 1 o. s. ř.