125 C 9/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že na základě pravomocného usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se stala výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), a parc. [číslo] vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], obec Tuchlovice (dále jen„ předmětné nemovité věci“). Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne [datum] a vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí byl proveden s právními účinky ke dni [datum]. Výrokem IV. citovaného usnesení bylo žalované a jejímu manželovi uloženo předmětné nemovité věci vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení. Tuto povinnost žalovaná nesplnila a nemovité věci naopak dále užívá. Protože se jedná o užívání bez právního důvodu, domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného, jež je obvyklé v čase a místě a dle vyčíslení renomované realitní kanceláře činí minimálně 18 600 Kč měsíčně, tj. 620 Kč denně. Žalobkyně se tedy domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 74 400 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani navzdory zaslané předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním soud ve věci dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 20 Cdo 3402/2021, bylo zjištěno, že byl zamítnut návrh na odklad vykonatelnosti usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo potvrzeno usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydané soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], na jehož základě se žalobkyně stala vlastníkem předmětných nemovitých věcí. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že jako vlastník předmětných nemovitých věcí je zapsána žalobkyně. 6. Z odhadu obvyklé ceny pronájmu nemovitosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že realitní kancelář [právnická osoba] ocenila v místě a čase obvyklé měsíční nájemné předmětných nemovitých věcí částkou 18 600 Kč měsíčně. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou podání žaloby vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení do [datum]. 8. Protože žalovaná netvrdila a neprokazovala, že předmětné nemovité věci neužívá, popř. nebrojila ani proti tvrzení, že je užívá po celé předmětné období, dospěl soud provedeným dokazováním k závěru, že žalovaná bezdůvodně užívala předmětné nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně v období od [datum] do [datum]. Za toto užívání žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, přestože ji žalobkyně vyzvala k úhradě částky 18 600 Kč měsíčně, která představuje v místě a čase obvyklé nájemné. 9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V dané věci je zřejmé, že se žalovaná užíváním předmětným nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně v rozhodném období bezdůvodně obohatila, a to o nájemné, které by jinak v daném místě a čase byla povinna hradit v postavení nájemce. Toto nájemné dle výsledků provedeného dokazování činí 18 600 Kč měsíčně. Protože žalovaná ničeho neuhradila ani ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyně, jíž je určena splatnost bezdůvodného obohacení dle § 1958 o.z., je ode dne následujícího, tj. [datum], v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu dle § 1968 a § 1970 o.z., domáhá se žalobkyně od [datum] (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) důvodně rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Důvodně podané žalobě proto soud vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 692 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 720 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 400 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 4 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč. 12. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.