207 C 215/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] z jistiny za dobu od [datum] (den následující po splatnosti) do [datum] (den uzavření smlouvy o postoupení pohledávek) s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti částku [částka], kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem [částka] v 18 měsíčních splátkách po [částka] do [datum]. Poplatek byl tvořen úrokem ve výši [částka], odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatila pouze [částka], úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do data smlouvy o postoupení pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k [datum], tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny, dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) a smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka], žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], to vše ve sjednaných 18 splátkách po [částka] měsíčně (poslední splátka [částka]). Poplatek je tvořen úrokem ve výši [částka] (29 % ročně), odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než uváděných [částka]. 4. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalovanému oznámena, jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení. 5. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum], podle podacího lístku výzvu odeslala téhož dne na adresu trvalého bydliště žalovaného. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky (respektive právní předchůdkyní) uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku [částka] žalovaný převzal, což stvrdil svým podpisem a tuto skutečnost ani svůj podpis v průběhu řízení ani nerozporoval, právní předchůdkyni však zaplatil jen [částka], žalobkyni po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, která byla žalovanému poskytnuta, a částkou, kterou žalovaný uhradil, tedy [částka]. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 10. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění do [datum]. Od následujícího dne se tudíž žalovaný dostal do prodlení. 11. Co do příslušenství byla žaloba nad rámec přiznaného zamítnuta (viz bod 10 odůvodnění). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.