211 C 148/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Honda Accord, [registrační značka]. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 30. 3. 2021 do 9. 7. 2021, kdy pojištění zaniklo pro nezaplacení pojistného. Žalovaný tak dluží na pojistném částku ve výši 1 373 Kč. Dále žalobkyně požaduje z dlužného pojistného kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 98 Kč. Žalobkyně o úhradu dlužné částky žalovaného několikrát upomínala. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a to ani po zaslání opakované výzvy po doplnění žalobkyně. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Takto soud k důkazu provedl pojistnou smlouvu [číslo] ze dne 29. 3. 2018 a inkasní bilanci pojistné smlouvy, čímž bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Honda, typ Accord, [registrační značka], roční pojistné činilo 4 634 Kč, splatnost byla roční. Součástí smlouvy jsou pojistné podmínky a přehled poplatků. Z předpisu pojistného ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla oznámena nová výše pojistného 9 422 Kč se splatností 30. 3. 2021. Žalobkyně současně v souladu s pojistnými podmínkami a přehledem poplatků požaduje částku 300 Kč za upomínku k zaplacení a částku 300 Kč za pokus o smír. Dle inkasní bilance celkem bylo předepsáno 21 904 Kč, žalovaný na tuto částku zaplatil 20 531 Kč, za pojistné od 30. 3. 2021 do 8. 7. 2021 bylo předepsána částka 2 607 Kč, současně byla předepsána částka 600 Kč jako náklady za vymáhání, na tuto částku bylo započteno 1 834 Kč, které představují přeplatek z jiné již ukončené pojistné smlouvy žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužného pojistného vyzván dopisem ze dne 11. 5. 2021 a ze dne 17. 5. 2021 (k jedné výzvě byla předložena i doručenka), pojištění ke dni 8. 7. 2021 zaniklo pro nezaplacení pojistného ani v dodatečné lhůtě, jak bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 7. 2021. Později byl žalovaný o zaplacení upomínán dopisem ze dne 17. 8. 2021 (pokus o smír) a předžalobní upomínkou ze dne 25. 11. 2021, tato byla soudu předložena včetně potvrzení o odeslání. Z ostatních předložených důkazů neučinil soud žádná jiná nová skutková zjištění. 4. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne 29. 3. 2018 pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Běžné roční pojistné činilo 4 634 Kč, poté bylo zvýšeno na částku 9 422 Kč. Žalovaný však pojistné za období od 30. 3. 2021 do 8. 7. 2021 zcela nezaplatil. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Pojistitel má přitom podle § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 o. z. má pojistitel právo vedle dlužného pojistného též na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Alikvotní část pojistného za dobu od 30. 3. 2021 do 8. 7. 2021 činí částku 2 607 Kč. Soud žalobkyni zároveň přiznal i oba poplatky za upomínku dle pojistných podmínek a sazebníku. Po započtení přeplatku z jiné pojistné smlouvy ve výši 1 834 Kč činí dlužná částka 1 373 Kč. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení za období od 10. 7. 2021 do 10. 5. 2022 ve výši 98 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 373 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Odměna za výzvu k plnění zaslanou advokátem nebyla pro neúčelnost přiznána za situace, kdy za dřívější neúspěšné výzvy samotné žalobkyně byl přiznán poplatek. Za účelně vynaložený náklad soud nepovažoval také vyjádření žalobkyně na výzvu soudu s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.