215 C 126/2022-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce [název žalobkyně], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 25. dubna 2022, domáhal na žalované [celé jméno žalované] zaplacení celkové částky 3 060 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná opakovaně porušila podmínky pro hromadnou přepravu osob žalobce, a tudíž po ní bylo požadováno jednak zaplacení jízdných a jednak přirážek k jízdnému. Žalovaná však ani po výzvě žalobce do dne podání žaloby ničeho nezaplatila. 2. Ve věci byl dne 27. dubna 2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne 25. května 2022 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřila ani neučinila žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignovala tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaná proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesla, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno oprávnění žalobce podnikat mimo jiné v oboru silniční motorové dopravy – osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče. 7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 6. února 2022 soud zjistil, že se žalovaná téhož dne, na lince autobusu 180 provozované žalobcem, v zastávce [ulice], neprokázala při přepravní kontrole platným jízdným dokladem, za což po ní bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a také přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 13. února 2022 bylo soudem zjištěno, že se žalovaná téhož dne, na lince autobusu 180 provozované žalobcem, v zastávce [ulice] [část obce], neprokázala při přepravní kontrole platným jízdným dokladem, za což po ní bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a také přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 9. Z výpisu z centrální evidence osob bylo prokázáno, že osobní údaje uvedené v zápisech o provedených přepravních kontrolách odpovídají údajům zaneseným v této evidenci k osobě žalované. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 12. dubna 2022, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno poštovním potvrzením, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu. 11. Žalobce ani žalovaná netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalované trvala a že žalovaná předmětný dluh neuhradila, ačkoliv byla o zaplacení upomínána. 12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 13. Žalovaná [celé jméno žalované] použila dne 6. února 2022 a dne 13. února 2022 ke své přepravě linku autobusu 180 hromadné dopravy, provozovanou žalobcem [příjmení] podnikem hl. m. [obec], akciovou společností, čímž opakovaně využila plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. V rámci proběhnutých přepravních kontrol se však neprokázala platným jízdním dokladem, jehož náležitosti a posuzování jeho platnosti je stanoveno v § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sbírky, o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Proto byla žalované žalobcem v obou případech uložena povinnost zaplatit jednak jízdné a jednak přirážku k jízdnému ve smyslu § 18a zákona číslo 111/1994 Sbírky, zákona o silniční dopravě. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě předmětného dluhu, který však nezaplatila. 14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 15. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 16. Podle § 18a odstavce 2 písmena c) zákona 111/1994 Sbírky, zákona o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. 17. Podle § 18a odstavce 1 písmena c) zákona o silniční dopravě je pověřená osoba oprávněna osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písmena c). 18. Podle § 18a odstavce 3 zákona o silniční dopravě stanoví dopravce výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 19. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení jízdných a přirážek k jízdnému je důvodný, přičemž shledal částku 3 060 Kč zcela po právu a uložil ji žalované k zaplacení žalobci. Jelikož žalovaná dlužnou jistinu nezaplatila, dostala se ode dnů následujících po dnech porušení povinnosti, tedy od 7. února 2022 a od 14. února 2022, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinna zaplatit také úroky z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo 177/1996 Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 3 060 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 1 489 Kč, která byla žalobci přiznána v plné výši.