215 C 23/2022-24 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne [datum], domáhal na žalované [celé jméno žalované] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná porušila přepravní podmínky [právnická osoba], jako právního předchůdce žalobce, pro veřejnou drážní osobní přepravu, a tudíž po ní bylo požadováno jednak zaplacení jízdného a jednak přirážky k jízdnému. Následně došlo mezi právním předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, do dne podání žaloby však ničeho nezaplatila. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne [datum] zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřila ani neučinila žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignovala tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaná proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesla, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Z potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] z oznámení o závadách soud prokázal, že se žalovaná dne [datum], v osobním vlaku hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobce [číslo] v úseku z [obec] do [obec], neprokázala při přepravní kontrole platným jízdným dokladem, za což po ní bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši [částka] a také přirážka k jízdnému ve výši [částka]. 7. Z výpisu z centrální evidence osob bylo prokázáno, že osobní údaje uvedené v potvrzení o nedodržení SPPO a v oznámení o závadách odpovídají údajům zaneseným v této evidenci k osobě žalované. 8. Z oznámení a výzvy k zaplacení podepsané zástupci postupitele i žalobce, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno poštovním podacím archem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], a žalobce uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. 9. Žalobce ani žalovaná netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalované v daném období trvala a že žalovaná předmětný dluh neuhradila, ačkoliv byla o zaplacení upomínána. 10. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 11. Žalovaná [celé jméno žalované] použila dne [datum] ke své přepravě osobní vlak [číslo] hromadné dopravy provozovaný právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], čímž využila plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. V rámci proběhnuté přepravní kontroly se však neprokázala platným jízdním dokladem, jehož náležitosti a posuzování jeho platnosti je stanoveno v § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sbírky, o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Proto byla žalované právním předchůdcem žalobce uložena povinnost zaplatit jednak jízdné a jednak přirážku k jízdnému ve smyslu § 37 zákona číslo 266/1994 Sbírky, zákona o drahách. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce [právnická osoba], který žalovanou vyzval k úhradě předmětného dluhu, žalovaná ho však nezaplatila. 12. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 13. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 14. Podle § 37 odstavce 5 písmena b) zákona číslo 266/1994 Sbírky, zákona o drahách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 15. Podle § 37 odstavce 4 písmena d) zákona o drahách je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 16. Podle § 37 odstavce 6 zákona o drahách stanoví dopravce výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 17. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému je důvodný, přičemž shledal částku [částka] zcela po právu a uložil ji žalované k zaplacení žalobci. Jelikož žalovaná dlužnou jistinu nezaplatila, dostala se ode dne následujícím po dni porušení povinnosti, tedy od [datum], do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinna zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona [číslo] Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku [částka], neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku [částka] za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce [částka] zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku [částka], která byla žalobci přiznána v plné výši.