215 C 4/2022-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 5 slov], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizováno] [číslo] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne [datum], domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný porušil přepravní podmínky [právnická osoba], jako právního předchůdce žalobce, pro veřejnou drážní osobní přepravu, a tudíž po něm bylo požadováno jednak zaplacení jízdného a jednak přirážky k jízdnému. Následně došlo mezi právním předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne [datum] zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] uzavřené mezi právními předchůdci žalobce [právnická osoba], a [anonymizována čtyři slova] dne [datum], a ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalobcem dne [datum], a z přílohy číslo jedna bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce. 7. Z potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] z oznámení o závadách soud prokázal, že se žalovaný dne [datum], v osobním vlaku hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobce [číslo] v úseku z [anonymizováno] do [obec], neprokázal při přepravní kontrole platným jízdným dokladem, za což po něm bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši [částka] a také přirážka k jízdnému ve výši [částka]. 8. Z potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] z oznámení o závadách soud prokázal, že se žalovaný dne [datum], v osobním vlaku hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobce [číslo] v úseku z [obec] do [obec], neprokázal při přepravní kontrole platným jízdným dokladem, za což po něm bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši [částka] a také přirážka k jízdnému ve výši [částka]. 9. Z výpisu z centrální evidence osob bylo prokázáno, že osobní údaje uvedené v potvrzení o nedodržení SPPO a v oznámení o závadách odpovídají údajům zaneseným v této evidenci k osobě žalovaného. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, soud prokázal, že žalovaný byl informován o postoupení předmětné pohledávky a byl také vyzván k úhradě svého dluhu. 11. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalovaného v daném období trvala a že žalovaný předmětný dluh neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 13. Žalovaný [celé jméno žalovaného] dne [datum] použil ke své přepravě dvakrát osobní vlak [číslo] hromadné dopravy provozovaný právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], čímž využil plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. V rámci proběhnutých přepravních kontrol se však neprokázal platnými jízdními doklady, jejichž náležitosti a posuzování jejich platnosti je stanoveno v § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sbírky, o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Proto byla žalovanému právním předchůdcem žalobce uložena povinnost zaplatit jednak jízdné a jednak přirážku k jízdnému ve smyslu § 37 zákona číslo 266/1994 Sbírky, zákona o drahách. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce, který žalovaného vyzval k úhradě předmětného dluhu, žalovaný ho však nezaplatil. 14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 15. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 16. Podle § 37 odstavce 5 písmena b) zákona číslo 266/1994 Sbírky, zákona o drahách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 17. Podle § 37 odstavce 4 písmena d) zákona o drahách je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 18. Podle § 37 odstavce 6 zákona o drahách stanoví dopravce výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 19. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému je důvodný, přičemž shledal částku [částka] zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci. 21. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni porušení povinnosti, tedy od [datum], do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona [číslo] Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky [číslo] Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku [částka], neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku [částka] za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce [částka] zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku [částka], která byla žalobci přiznána v plné výši.