215 C 58/2022-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce [příjmení] [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 25. března 2022, domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 1 352 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právní předchůdkyní žalobce [právnická osoba], a s žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění podnikatelských rizik, na jejímž základě byl žalovaný zavázán platit pojistné, svou povinnost však nesplnil, a proto došlo k zániku této smlouvy. Následně došlo mezi právní předchůdkyní a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužného pojistného za období od 18. ledna 2021 do 18. dubna 2021, ten však do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán, neboť žalobce nedoložil svou aktivní legitimaci k podání návrhu. 3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 4. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], dne 31. prosince 2018, z dodatku k této smlouvě ze dne 31. prosince 2018 a ze seznamu pohledávek bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce. 6. Z pojistné smlouvy [číslo] podepsané mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným jako osobou podnikající dne 17. ledna 2021, soud zjistil, že jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti, přičemž sjednána byla na dobu určitou do 18. ledna 2022 s možností automatického prodloužení, s účinností od 18. ledna 2021. Pojistné, jehož výše činila po započtení slevy částku 5 148 Kč ročně, bylo splatné čtvrtletně, a to v částce 1 352 Kč za dané pojistné období bez sjednané splatnosti. 7. Z pojistky ze dne 28. ledna 2021 bylo soudem zjištěno, že došlo k uzavření pojistné smlouvy [číslo] která byla platná ode dne jejího uzavření až do jejího zániku. 8. Z bilance pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že dlužné pojistné za období od 18. ledna 2021 do 18. dubna 2021 bylo vyčísleno na částku 1 352 Kč, přičemž žalovaným na něj nebylo nic zaplaceno a žalovanému nebyly účtovány žádné náklady. 9. Z upomínky ze dne 4. března 2021, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno dodejkou, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl o dlužné pojistné upomínán, přičemž byl současně upozorněn na to, že nebude-li ve lhůtě do dne 18. dubna 2021 zaplaceno, dojde k zániku sjednaného pojištění. 10. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že z důvodů neplacení pojistného smlouva mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným zanikla po marném uplynutí lhůty dne 18. dubna 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 28. února 2022, jejíž zaslání do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. 12. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný pojistné podle smlouvy hradil v rozsahu širším, než připouštěl žalobce, ani že by žalovaný pojistnou smlouvu sám dříve ukončil či že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že smluvní vztah v daném období trval, a že žalovaný pojistné za předmětné období neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 13. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 14. Pojistná smlouva [číslo] uzavřená dne 17. ledna 2021 na dobu určitou do 18. ledna 2022, s automatickou možností prodloužení, upravující pojištění odpovědnosti žalovaného [celé jméno žalovaného] jako podnikatele byla mezi právní předchůdkyní žalobce [právnická osoba], a žalovaným uzavřena podle § 2758 a následujících občanského zákoníku. Mezi stranami byl počátek pojištění sjednán na den 18. ledna 2022 a dále bylo ujednáno, že roční pojistné ve výši 5 148 Kč bude hrazeno čtvrtletně, s běžným pojistným ve výši 1 352 Kč. Žalovaný však za období od 18. ledna 2021 do 18. dubna 2021, kdy pojistná smlouva zanikla, pojistné nezaplatil, ačkoliv o to byl upomínán nejprve právní předchůdkyní žalobce a posléze i samotným žalobcem [příjmení] [právnická osoba], na nějž byla pohledávka žalovaného postoupena. 15. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 16. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 17. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 18. Podle § 2782 občanského zákoníku má právo pojistitel na pojistné za dobu trvání pojištění. 19. Podle § 2783 odstavce 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 20. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení dlužného pojistného je důvodný, neboť za období od 18. ledna 2021 do 18. dubna 2021 byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 1 352 Kč, která představuje alikvotní část pojistného, jež mělo být pravidelně hrazeno prostřednictvím splátek, avšak nebylo žalovaným zaplaceno. Podle § 3 nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí je pak žalovaný povinen zaplatit žalobci náklady za vymáhání pojistného v celkové výši 1 200 Kč, neboť při uzavírání pojistné smlouvy vystupoval jako fyzická osoba podnikající. Jelikož žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni zániku pojistné smlouvy, tedy od 19. dubna 2021, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 21. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž nebyl soudem vydán, zaplatil soudní poplatek toliko ve výši 400 Kč. Je proto povinen, podle položky 2 odstavce 2 sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a), ve spojení s položkou 2 odstavce 2, sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo 177/1996 Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 1 352 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 2 089 Kč, která byla žalobci přiznána v plné výši.