215 C 83/2022 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 31. ledna 2022, domáhala na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 2 384,55 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění osobního automobilu Mercedes E 220, na jejímž základě byl žalovaný zavázán platit pojistné, svou povinnost však nesplnil. Proto došlo k zániku pojistné smlouvy, a ačkoliv byl žalovaný o úhradu dlužného pojistného za období od 2. září 2020 do 22. prosince 2020, včetně nákladů za vymáhání ve výši 200 Kč, žalobkyní upomínán, do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne 3. února 2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne 1. dubna 2022 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobkyní nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jejích tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a občanského soudního řádu na základě listin založených ve spise, neboť žalobkyně s tím vyslovila souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s § 101 odstavcem 4 občanského soudního řádu presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí. 5. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti. 6. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 2. září 2020, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, že jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu značky Mercedes E 220, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, přičemž sjednána byla na dobu neurčitou, s účinností od 2. září 2020. Pojistné, jehož výše činila po započtení slevy částku 7 804 Kč ročně, bylo splatné pololetně, vždy k 2. dni měsíců března a září příslušného kalendářního roku, a to v částce 3 902 Kč za dané pojistné období. Nedílnou součástí smlouvy byly v době jejího uzavření všeobecné pojistné podmínky a také sazebník administrativních poplatků. 7. Ze Sazebníku poplatků soud zjistil, že žalovaný byl povinen hradit částku 200 Kč za každou upomínku k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění. 8. Z upomínky ze dne 31. října 2020, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno dodejkou, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl o dlužné pojistné upomínán, přičemž byl současně upozorněn na to, že nebude-li ve lhůtě 20. prosince 2020 zaplaceno, dojde k zániku sjednaného pojištění. 9. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že z důvodu neplacení pojistného smlouva mezi žalobkyní a žalovaným zanikla uplynutím dne 21. prosince 2020 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. 10. Z upomínky ze dne 27. února 2021 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl o dlužné pojistné opakovaně upomínán. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 19. ledna 2022, jejíž zaslání do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky. 12. Žalobkyně ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný pojistné podle smlouvy hradil v rozsahu širším, než připouštěla žalobkyně, ani že by žalovaný pojistnou smlouvu sám dříve ukončil či že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že smluvní vztah v daném období trval, a že žalovaný pojistné za předmětné období neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. 13. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 14. Pojistná smlouva [číslo] ze dne 2. září 2020 na dobu neurčitou, upravující pojištění osobního automobilu značky Mercedes E 220, [registrační značka], které vlastnil a provozoval žalovaný [celé jméno žalovaného], byla mezi žalobkyní [právnická osoba], a žalovaným uzavřena podle § 2758 a následujících občanského zákoníku. Mezi stranami byl počátek pojištění sjednán na den 2. září 2020 a dále bylo ujednáno, že roční pojistné ve výši 7 804 Kč bude hrazeno pololetně, vždy k 2. dni kalendářních měsíců března a září, s běžným pojistným ve výši 3 902 Kč. Žalovaný však za období od 2. září 2020 do 22. prosince 2020, kdy pojistná smlouva zanikla, pojistné nezaplatil, ačkoliv o to byl žalobkyní upomínán. 15. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 16. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 17. Podle § 2782 občanského zákoníku má právo pojistitel na pojistné za dobu trvání pojištění. 18. Podle § 2783 odstavce 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 19. Soud na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného je důvodný, neboť za období od 2. září 2020 do 22. prosince 2020 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni jednak částku 2 384,55 Kč, jíž se sama žalobkyně domáhala, a která představuje alikvotní část pojistného, jež mělo být pravidelně hrazeno prostřednictvím splátek, avšak nebylo žalovaným zaplaceno, jednak náhradu nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 200 Kč. Soud tak shledal částku 2 584,55 Kč zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobkyni. Jelikož žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po splatnosti pojistného, tedy od 3. září 2020, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a) sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo 177/1996 Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 2 384,55 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 1 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 200 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle § 14b odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 189 Kč zvýšena. Náklady řízení tak celkem představují částku 1 489 Kč, která byla žalobkyni přiznána v plné výši.