217 C 103/2022-65 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 111 000 Kč. Protože žalovaný řádně úvěr nesplácel, byl žalobkyní ke dni 24. 10. 2018 úvěr zesplatněn na částku 129 820,07 Kč. V souladu se smlouvou vznikl žalobkyni z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením tzv. nové jistiny nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 11. 2019 čj.: [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj.: [číslo jednací] ze dne 23. 6. 2020 byla již žalobkyni mimo jiné přiznána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 129 820,07 Kč do 17. 9. 2019 ve výši 32 175 Kč. Žalovaný smluvní pokutu za následující období nezaplatil ani k předžalobní výzvě právní zástupkyně žalobkyně. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Dne 16. 8. 2022 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. 4. Soud ve věci rozhodl na základě důkazů z níže uvedených listin.: Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 6. 6. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným identifikovaným jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště a rodným číslem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 111 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 18 měsíčních splátkách po 11 082 Kč se smluveným úrokem ve výši 126,72 % ročně. Z čl. 2, čl. 6 smlouvy bylo zjištěno, že splatný smluvní úrok přirůstá k nesplacené jistině, po zesplatnění úvěru přirůstá k původní nesplacené jistině nejvýše do částky 239 371,20 Kč. Nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru se stávají tzv. novou jistinou úvěru. Pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění byla mezi stranami sjednána ve smlouvě smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr pro prodlení žalovaného se zaplacením splátky úvěru v délce 65 dnů, zároveň jej vyzvala k zaplacení zesplatněného úvěru ve výši 131 218 Kč, částky sestávající z nesplacené jistiny ve výši 107 753,72 Kč, smluvního úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 22 066,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 a náhrady nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 400, kdy jej zároveň upozornila na to, že v případě nezaplacení dluhu bude žalovanému vznikat povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 6. 2022 byla zjištěna výzva žalovanému k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 129 820,07 Kč za období od 18. 9. 2019 do 26. 5. 2022 v kapitalizované výši 22 327 Kč. 5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka], a to rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 11. 2019 čj.: [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne 7. 1. 2020 čj.: [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2020 čj.: [číslo jednací], pravomocnými dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že nalézací soud již přisoudil žalobkyni ze smlouvy o úvěru označené v žalobě na jistině částku 99 918 Kč (namísto žalované tzv. nové jistině ve výši 129 820,07 Kč) s úrokem odpovídajícím obvyklé výpůjční úrokové sazbě obdobných spotřebitelských úvěru dle databáze České národní banky ARAD, namísto žalovaného úroku ve výši 84,71 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z jistiny 99 918 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 99 918 Kč od 25. 10. 2018 do 18. 9. 2019 v kapitalizované výši 32 175 Kč. Co do zbytku nárokované smluvní pokuty v kapitalizované částce 10 276,14 Kč (při celkové žalované smluvní pokutě v důsledku prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 42 451,14 Kč počítané z nové jistiny ve výši 129 820,07 Kč) byla žaloba zamítnuta. Soud své zamítavé rozhodnutí opřel o závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku pro rozpor s dobrými mravy vzhledem k výši úroku. Smlouvu jako celek však shledal platnou. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Protože žalobkyně nárokuje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení na základě smluvního ujednání, hodnotil soud primárně v souladu s ustálenou judikaturou platnost ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě dle okolností daných ke dni uzavření smlouvy. Dále, platnost shora citovaného ujednání čl. 6 smlouvy soud nehodnotil odděleně od ostatních ustanovení smlouvy, ale v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR přijatém v jeho rozsudku ze dne 16. 9. 2009 sp. zn. 33 Cdo 4601/2008, v jehož smyslu je třeba ve spotřebitelských smlouvách při posuzování platnosti sjednané smluvní pokuty přihlížet i k ostatním ujednáním smlouvy, byť samo ustanovení o smluvní pokutě nerovnováhu smluvních stran v neprospěch spotřebitele vyvolávat nemusí a samo o sobě vyhovuje zákonu, neboť v souhrnu s ostatními ujednáními smlouvy a jejich důsledky pro spotřebitele může sjednaná smluvní pokuta představovat nepřiměřené ujednání, či být neplatná pro rozpor se zákonem, toto ujednání posuzoval také v kontextu s ostatními ujednáními smlouvy o úvěru, zejména č.l. 6 a ujednání o výši smluvního úroku. 12. Ve světle shora citovaného právního závěru Nejvyššího soudu dospěl soud v projednávaném případě k názoru o neplatnosti sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny, neboť v kontextu smluvní konstrukce výpočtu smluvní pokuty procentuální sazbou z tzv. nové jistiny jako dlužné jistiny ke dni zesplatnění úvěru a dlužných splatných smluvních úroků ve výši 126,72 % ročně, smluvní pokuta překračuje zákonný limit 0,1 % denně z dlužné částky daný ustanovením § 122 odst. 2 zákona. Protože je dle hmotného práva smluvní úrok absolutně neplatným podle § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, když svou výší několikanásobně překračuje obvyklé úroky u neúčelových spotřebitelských úvěrů tak, jak již judikoval zdejší soud v rozsudku ve věci sp. zn. 111 C 25/2019, na jehož odůvodnění soud pro stručnost odkazuje, je smluvní pokuta jako samostatný nárok v projednávaném případě počítána nejenom z částky jistiny, s níž byl žalovaný po právu v prodlení, ale také z neplatného nároku na smluvní příslušenství, tj. i z částky, s níž žalovaný po právu v prodlení nebyl. I kdyby smluvní úrok byl sjednán v záko