217 C 14/2022-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 4 968 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 1 000 Kč, poplatku za dvě upomínky ve výši 450 Kč a 650 Kč, dále paušální náhrady nákladů za inkasní řízení ve výši 1 500 Kč, smluvní pokuty 2 x 150 Kč a v neposlední řadě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1068 Kč to vše s odůvodněním, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované vyplacen převodem na jeho účet úvěr ve výši 1 000 Kč splatný dne [datum]. Žalovaný však jistinu úvěru ve lhůtě splatnosti a ani později nezaplatil, žalobkyni proto podle smlouvy vznikly také další žalované nároky. 2. Pro pochybnost o oprávněnosti žaloby v celém rozsahu pouze na základě skutkových tvrzení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz. 3. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na [datum] na 13:00 hodin. Ve věci bylo jednáno podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, kteří, ač řádně předvoláni, se nedostavili. Žalobkyně se omluvila. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z vytištěného elektronického dokumentu„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ v návaznosti na výpis z účtu žalobkyně dokládající obdržení platby 1 Kč z účtu žalovaného a zároveň následné odeslání částky 1 000 Kč na tento účet dne [datum] a fotokopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 1 000 Kč. Jak prokazuje předložený konvertovaný elektronický dokument, smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní v rámci jejího podnikání, žalovaná ji uzavřela v postavení spotřebitele. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit jednorázový poplatek ve výši 1 068 Kč a úvěr spolu s poplatkem zaplatit do [datum]. V čl. 7 smlouvy je za porušení zde určené povinnosti sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny úvěru, v čl. 7 poplatek za upomínku ve výši 450 Kč a za druhou upomínku ve výši 650 Kč, dále poplatek za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury ve výši 1 500 Kč. V čl. 7 1 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Z výpisu z centrální evidence exekucí ke dni [datum], interního posouzení úvěruschopnosti žadatele a výplatních pásek žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Z interního dokladu žalobkyně nazvaného rozpis účelně vynaložených nákladů na upomínky, který má pro soud obdobnou vypovídací hodnotu jako tvrzení žalobkyně, bylo zjištěno, že náklad na 1. upomínku ve výši 450 Kč sestává z poštovného ve výši 50 Kč, materiálu ve výši 15 Kč, 40 minut práce pracovníka ve výši 323,81 Kč, nákladů pracovního místa: 5,95 Kč – internet, 29,76 Kč - nájem, 4,76 Kč – kancelářské potřeby, 2,26 Kč – vybavení, 3,97 Kč – elektřina, 9,92 Kč – energie. Náklady 2. upomínky ve výši 650 Kč sestávají ze stejných nákladů na poštovné, materiál, nákladů na pracovníka (60 min.) - 485,71 Kč, nákladů pracovního místa: internet – 8,93 Kč, nájem – 44,64 Kč, kancelářské potřeby – 7,14 Kč, vybavení – 3,97 Kč, elektřina – 5,95 Kč a energie – 14,88 Kč Náklady na vymáhání ve výši 1 500 Kč: poštovné – 50 Kč, materiál- 20 Kč, pracovník 4 hodiny – 1 942,86 Kč, náklady pracovního místa, a to internet – 35,71 Kč, nájem- 178,57 Kč, kancelářské potřeby – 28,57 Kč, vybavení – 15,87 Kč, elektřina – 23,81 Kč, energie – 59,52 Kč. Z upomínky k úhradě dluhu, poslední upomínky před předáním na vymáhání, poslední výzvy před žalobou ve spojení s poštovními podacími archy bylo prokázáno, že žalovaný byl o zaplacení dluhu 3 x upomenut prostřednictvím doporučeného dopisu. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. V souzeném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla a vyplatila žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč, za poskytnutí úvěru byl smluven poplatek – kapitalizovaný úrok ve výši 1068 Kč. Žalovaný netvrdil a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by jistinu a úrok žalobkyni ve lhůtě splatnosti, popř. později zaplatil. Co do této částky byla žaloba vedena důvodně a soud proto podle § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku. 13. Naopak nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč a částky 2 300 Kč byl jako nedůvodný zamítnut. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 2 x 150 Kč za nesplnění povinnosti vždy k 3. dni kalendářního měsíce trvání smlouvy předložit úvěrujícímu potvrzení o zaměstnání, či informovat o tom, že k tomuto datu není úvěrovaný v pracovním poměru a dále za porušení povinnosti do 5 dnů od uzavření smlouvy předložit úvěrujícímu potvrzení okresního soudu, že vůči němu nejsou/jsou vedena soudní řízení, soud tuto smluvní pokutu pokládá neplatně sjednanou a contrario § 2048 občanského zákoníku, neboť smluvní pokuta sankcionuje nesplnění povinnosti, která sama o sobě je podle § 1813 občanského zákoníku nepřiměřeným ujednáním v neprospěch spotřebitele, tedy ujednáním zákonem zakázaným. Po poskytnutí úvěru, který je jednorázově splatný, nepřináší splnění uvedených povinností žalobkyni žádné zlepšení jejího postavení; jediný účel stanovení uvedených povinností spočívá ve zvýšení zisku z poskytnutí úvěru prostřednictvím sjednané smluvní pokuty při porušení smluvené informační a ediční povinnosti. 14. V souladu s § 555 občanského zákoníku soud smlouvu o úvěru a její dílčí nároky posuzoval podle jejich obsahu a dospěl k závěru, že smluvní pokuta v důsledku prodlení nebyla smluvena jen ve výši 0,1 % denně, ale také ve výši rozdílu mezi účelně vynaloženými náklady na upomínání a v souvislosti s prodlením a smluvenou výší poplatku za první upomínku v částce 450 Kč, za druhou upomínku ve výši 650 Kč a poplatku za vymáhání ve výši 1 500 Kč. Jak shora uvedeno, interní rozpis žalobkyně bez prokázání zaplacení uváděných nákladů účelně ve spojitosti s projednávaným případem, má stejnou důkazní váhu jako samotné tvrzení žaloby. Nad to soud má za to, že náklady na energie, vybavení a administrativu jsou náklady žalobkyně vynaložené v rámci jejího podnikání a jako takové mají být zásadně zakomponovány do ceny úvěrovaných peněz, tj. do úroku. Za stavu, kdy žalobkyně v rámci vymáhání dluhu zaslala žalovanému 3 upomínky prostřednictvím pošty s náklady na poštovné a administrativu spojenou se zpracováním případu a vyhotovením upomínky