217 C 44/2022-22 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti smluvních stran smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla a vyplatila úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně, za sjednanou dobu ve výši 1 400 Kč zaplatit do 14 dnů, což ani částečně žalovaný nesplnil. Žalovaný nic nezaplatil ani k předžalobní upomínce. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud rozhodl na základě listin založených ve spise a výpisy z obchodního a živnostenského rejstříku žalobkyně a žalovaného. Výpis z obchodního rejstříku prokazuje právní osobnost žalobkyně. Výpis z živnostenského rejstříku prokazuje podnikatelkou činnost žalovaného od 19. 12. 2016. 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 3. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným a potvrzení o platbě z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v rámci podnikatelské činnosti obou smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla a dne 26. 3. 2021 vyplatila na účet žalovaného označený ve smlouvě č.ú.: [bankovní účet] úvěr ve výši 5 000 Kč účelově určený pro podnikání žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 2 % denně, celkem za dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, jinak ve výši 730 % ročně po dobu 90 dní prodlení žalovaného a od 91 dne prodlení ve výši 0,02 % denně. Úvěr byl splatný dne 8. 4. 2021. Ze smlouvy bylo dále prokázáno, že pro případ prodlení se zaplacením se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny, dále úrok z prodlení po dobu 90 dní prodlení ve výši 0,5 % denně, od 91. dne prodlení ve výši 0,02 % denně. 6. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr cokoliv zaplatil. Soud tedy vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč, který se zavázal zaplatit do 14 dnů, tj. do 8. 4. 2021 spolu s kapitalizovaným úrokem (poplatkem) ve výši 1 400 Kč a dále po splatnosti ve výši 2 % denně po dobu 90 dní, poté ve výši 0,02 % denně. Svůj závazek ani částečně nesplnil. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal. Soud proto žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč. 11. Jak prokazuje smlouva o úvěru, žalobkyně si nechává smlouvou přislíbit úplatu vysoce nad hranicí lichevního plnění, za níž se doktríny pokládá protiplnění zvýšené o více jak polovinu (srovnej Občanský zákoník, Komentář, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol., nakladatelství C.H.BECK Praha 2014, str. 334-341), a to za okolnosti, kdy žalovaný je ve vztahu k žalobkyni ve slabším postavení. Nelze totiž opomenout, že i mezi podnikateli dle § 433 občanského zákoníku nesmí podnikatel svou kvalitu odborníka a své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 433 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. V projednávaném případě, jak prokazují výpisy z obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku, si žalobkyně podnikající v oboru poskytování úvěrů nechala za přenechání peněz na 14 dní přislíbit od žalovaného, který podniká mimo obor úvěrování (jak prokazuje výpis z živnostenského rejstříku), tj. je vůči žalobkyni v postavení slabší strany, protiplnění ve výši 730 % ročně z úvěrované částky, za 105 dní poskytnutí úvěru ve výši 10 500 Kč, tj. 2,1 násobek poskytnutého plnění. Výši přislíbené protihodnoty při slabším postavení žalovaného vůči žalobkyni soud proto pokládá za nemravnou. Soud tak uzavřel, že smluvní ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek za úvěr, tj. úrok, je absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku, v důsledku čehož podle § 1721 občanského zákoníku žalovanému nevznikla povinnost částku 1500 Kč zaplatit. Žaloba byla v této části včetně příslušenství jako nedůvodná zamítnuta. 12. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl podle § 1968 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne prodlení se zaplacením celé jistiny úvěru tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (k příslušenství v podobě úroku se nepřihlíží) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soudní poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.