217 C 69/2022-87 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované původně zaplacení částky 16 680,49 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 754,47 Kč od 21. 10. 2008 do 5. 9. 2020, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 676,43 Kč od 21. 10. 2008 do 5. 9. 2020, úrokem ve výši 17,88 % ročně z částky 16 560,49 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 16 560,49 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 9. 12. 2016 po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které žalovaná čerpala revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,88 % ročně a poplatky dle sazebníku banky, což však nesplnila. [příjmení] proto v souladu s podmínkami smlouvy úvěr ke dni 6. 9. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 byla pohledávka banky za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná ke dni podání žaloby dlužila na jistině úvěru částku 16 560,49 Kč, na smluvních poplatcích částku 120 Kč a dále příslušenství jak, uvedeno shora. 2. Podáním ze dne 21. 7. 2022 vzala žalobkyně v reakci na vyjádření žalované žalobu zpět co do částky 12 800 Kč (kdy zohlednila platby žalované: 25. 6. 2020, 23. 11. 2020, 22. 12. 2020, 20. 1. 2021, 24. 2. 2021, 23. 4. 2021, 25. 5. 2021 a dne 28. 6. 2021 vždy ve výši 1 000 Kč, ve dnech 28. 7. 2020, 19. 8. 2020, 21. 9. 2020, 21. 10. 2020 ve výši po 1 200 Kč) a také dle obsahu žaloby a částečného zpětvzetí co do smluvního úroku a úroku z prodlení tak, jak uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku. Soud proto řízení částečně zastavil co do částky 12 800 Kč usnesením ze dne 8. 8. 2022 čj.: 217 C 69/2022-83 a podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) III. výrokem tohoto rozsudku. 3. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu s obranou, že dluh ze smlouvy již celý zaplatila. Pro případ, že by soud žalobě po částečném zastavení řízení vyhověl, navrhla, aby byla oprávněna zaplatit přísudek ve splátkách, neboť není schopna vzhledem ke své životní situaci částku zaplatit jednorázově, když starobní důchod má ve výši 18 000 Kč, náklady bydlení v podnájmu hradí ve výši 10 000 Kč, 3000 Kč jí jsou exekučně sráženy. 5. Dne 23. 8. 2022 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti omluvila prostřednictvím právního zástupce. 6. Po provedeném dokazování soud na základě níže uvedených listin dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci.: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 9. 12. 2016 mezi [právnická osoba] a jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, včetně úrokového lístku, platební historie smlouvy, upomínky a rozhodnutí o zesplatnění úvěru ze dne 6. 9. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem, z poštovních poukázek předložených žalovanou, ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek a konečně z předžalobní upomínky v návaznosti na poštovní podací arch bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 20 000 Kč, kdy úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná úvěr průběžně čerpala, smlouvou se zavázala úvěr splácet včetně smluvního úroku ve výši 17,88 % ročně a poplatků dle sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 5 % z celkového úvěrového rámce, místem pro plnění byl sjednán účet banky č.ú. [číslo] s variabilním symbolem [číslo]. Platební historie ke smlouvě prokazuje, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, např. splátku za prosinec 2019 zaplatila 30. 1. 2020, další platbu uhradila až 13. 3. 2020, od července 2020 žádná platba na účet nedošla. Úvěr byl proto bankou pro prodlení žalované se splácením zesplatněn k 6. 9. 2020 na částku 17 694,44 Kč – z toho poplatky za vedení účtu 120 Kč, kapitalizované úroky 1 013,95 Kč. Z platební historie smlouvy má soud dále za prokázané, že platby od žalované poukázané na účet právní předchůdkyně žalobkyně avšak pod chybným variabilním symbolem, kdy žalovaná poukazovala platby s uvedením variabilního symbolu [číslo], a to ze dne 25. 3. 2021 ve výši 1 000 Kč, ze dne 12. 3. 2020 ve výši 1 500 Kč, ze dne 29. 1. 2020 ve výši 1 000 Kč a ze dne 28. 5. 2020 ve výši 1 500 Kč byly následně ztotožněny a na dluh z úvěru zahrnuty. I s nimi dluh na úvěru ke dni 13. 9. 2021 činil 18 111,39 Kč. Žádné další platby na úvěr po zesplatnění, než se podávají z předně uvedeného důkazu a zpětvzetí žaloby žalovaná bance, či přímo žalobkyni nezaslala. Pohledávka za žalovanou byla bankou postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu. 7. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které [právnická osoba] žalované poskytla a vyplácela revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty ve výši 20 000 Kč. Ačkoliv se žalovaná zavázala hradit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 17,88 % ročně a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % úvěrového limitu, svou povinnost nesplnila, úvěrující proto využil svého oprávnění ze smlouvy a pro prodlení žalované s úhradou splátek úvěr ke dni 6. 9. 2020 zesplatnil. Soud tak shledal žalobu po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, zůstatek jistiny a poplatků ve výši 3 880,49 Kč (poplatky podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku), dále ve spojení se smlouvou o úvěru smluvní úrok tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, četně kapitalizované částky ke dni zesplatnění ve výši 754,47 Kč. 8. Protože žalovaná ve lhůtě splatnosti zesplatněný úvěr neuhradila, také byla v prodlení s úhradou pravidelných splátek, dostala se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinna zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, včetně kapitalizovaného úroku v částce 676,43 ke dni 16. 9. 2021, jehož výši prokazuje platební historie smlouvy. 9. [příjmení] dodat, že dle § 1954 občanského zákoníku se k řádnému splnění vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. Podle § 1957 odst. 2 občanského zákoníku poté platí, že plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, je-li dluh plněn na účet. V projednávaném případě bylo ve smlouvě místo plnění přesně určeno uvedením čísla účtu a variabilního symbolu platby. Žalovaná na dluh řádně neplnila, když sice poukazovala splátky na sjednaný účet, avšak pod chybným variabilním symbolem, přísně vzato tak její plnění není řádným plněním na dluh ze smlouvy, jestliže se nepodařilo bance jednotlivé splátky ztotožnit a přiřadit k příslušnému závazku. Úrok z prodlení i smluvní úrok byl proto po žalované nárokován po právu i z částek, které následně v průběhu tohoto řízení žalobkyně ztotožnila jako platby na dluh. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v části řízení, kdy soud rozhodoval rozsudkem a podle § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. v části, kdy soud ke zpětvzetí žaloby řízení zastavil. Co do částky 12 800 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobkyní, přitom nelze uzavřít, že by v tomto případě byla žaloba podána důvodně. Ve faktických možnostech postupitele bylo ztotožnění plateb od žalované, což i v minulosti bez větších obtíží činil, bylo proto věcí komunikace mezi ním a žalobkyní, aby si informace o platbách předávali, zvláště když z obsahu spisu se neprokazuje oznámení postoupení pohledávky s uvedením nového platebního místa. Žalobkyně se ústního jednání neúčastnila, soud ji proto nebyl povinen po kvalifikovaném poučení dle § 118 a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení a prokázání oznámení nového platebního místa žalované. V části žaloby, v níž došlo k zastavení řízení, by měla na náhradu nákladů řízení nárok žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 11. Protože soud s ohledem na věk žalované a s ohledem na z úřední činnosti (lustrace věcí vedených u Okresního soudu v Kladně pro žalovanou) známou skutečnost, že vedením exekuce na majetek žalované zdejší soud vydal