218 C 116/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 15 521 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 10. 12. 2021 a potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 10. 12. 2021 úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného z hlediska jeho aktuálních příjmů a výdajů. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Výplata finančních prostředků ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného byla prokázána též zprávou [právnická osoba], ze dne 11. 8. 2022. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Úvěr byl splatný ke dni 7. 1. 2022 (za 28 dní). Žalobkyně se dále podle smlouvy domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za období od 8. 1. 2022 do 29. 6. 2022, tj. ve výši 1 730 Kč. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátil, soud proto vycházel z toho, že úvěr zaplacen nebyl. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní. 6. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Pokud jde o částku 5 521 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 791 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 730 Kč), vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.). S ohledem na formulářový typ smlouvy a obchodní podmínky, které jsou sjednány ve smlouvě, je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Soud má za to, že ujednání stran o výši poplatku (úroku) za poskytnutí úvěru ve spojení s účtovanou smluvní pokutou je absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě činil poplatek za poskytnutí úvěru na dobu 28 dnů 3 791 Kč, což odpovídá úroku ve výši přesahující 490 % ročně, tato částka je pak navyšována i požadovanou smluvní pokutou. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 687 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 521 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.