218 C 194/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve výši 15 000 Kč, žalovaná ale poskytnutou půjčku nevrátila, dosud dluží částku 15 000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o půjčce ze dne 19. 2. 2007 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč. Půjčka byla splatná v 53 týdenních splátkách po 480 Kč Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. Výplatu finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy o půjčce. 4. Žalovaná se kromě jistiny zápůjčky zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy, který však není součástí žaloby, žalobkyně jej nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná neuhradila žádnou částku. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy půjčku žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci vrátila, soud proto vycházel z toho, že půjčka zaplacena nebyla. 7. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postupoval podle občanského zákoníku [číslo] Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. 8. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. Protože žalovaná půjčku ve sjednané lhůtě v plné výši nevrátila a dosud dluží částku 15 000 Kč, shledal soud žalobu co do nesplacené části jistiny půjčky po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena, zaplatit, včetně přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 26. 2. 2008 do 18. 12. 2020 původně ve výši 16 575,01 Kč. Po kontrolním přepočtu vzala žalobkyně návrh částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 219,68 Kč a setrvala na přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 15 355,33 Kč. Soud po provedení vlastního výpočtu kapitalizovaného úroku dospěl k částce 15 144,84 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Co do částky 1 219,68 Kč bylo řízení zastaveno podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu. Co do částky 210,49 Kč, která představuje rozdíl mezi kapitalizovaným úrokem ve výši 15 355,33 Kč, který požadovala žalobkyně, a částkou 15 144,84 Kč, k níž vlastním výpočtem dospěl soud, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.