221 C 195/2022-24 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 501,81 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené spotřeby plynu. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná byla smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalované pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících 3 dnech nezvolila jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne 17. 10. 2021 zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně žalovanou informovala přípisem ze dne 20. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobkyně dne 19. 12. 2021 vyúčtovala žalované fakturou částku ve výši 17 501,81 Kč včetně DPH splatnou dne 10. 1. 2022 a představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb za fakturační období od 17. 10. 2021 do 6. 12. 2021. Tato faktura obsahující informace o době, ceně a množství odebraného plynu s detailem stanovení spotřeby, detailní strukturou vyúčtování, přehledem plateb zahrnutých do vyúčtování a s odkazem, kde lze nalézt ceníky zemního plynu, byla žalobkyní zaslána a doručena žalované poštovní zásilkou na korespondenční adresu žalované sdělenou žalobkyni. Na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. Žalobkyně následně vyzývala žalovanou, a to výzvou ze dne 9. 3. 2022 a ze dne 5. 5. 2022 k úhradě dlužné částky, žalovanou nebylo zaplaceno na vyfakturovanou částku ničeho. Žalobkyně se kromě dlužné částky domáhá i zákonného úroku z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 11. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení žalobkyní předložených listin (oznámení žalobkyně ze dne 20. 10. 2021 adresované žalované včetně ceníku plynu DPI v kategorii domácnost a maloodběratel, plánu záloh a plateb na budoucí období, faktura vystavená žalobkyní dne 19. 12. 2021 [číslo] výzvy žalobkyně ze dne 9. 3. 2022, 5. 5. 2022 a doklady o odeslání těchto výzev) soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně oznámila dne 20. 10. 2021 žalované, že byla informována operátorem trhu o pozbytí oprávnění/schopnosti stávajícího dodavatele žalované [právnická osoba] s. r. o. dodávat žalované zemní plyn v souladu se smlouvou žalované, že od 17. 10. 2021 spadá dodávka zemního plynu do odběrného místa žalované do režimu dodavatele poslední instance (DPI) a dodavatelem žalované je tak žalobkyně s tím, že v režimu DPI může žalovaná zůstat po dobu 6 měsíců s doporučením, aby žalovaná neodkládala uzavření nové smlouvy. Dle plánu záloh a plateb na budoucí období od 17. 10. 2021 do 16. 4. 2022 byly žalované stanoveny zálohy ve výši 20 040 Kč měsíčně s datem splatnosti k 31. 10. 2021 a počínaje listopadem 2021 až do března 2022 vždy k 15. dni daného měsíce. Cena plynu byla stanovena dle ceníku plynu DPI v kategorii domácnost a maloodběratel s platností od 16. 10. 2021. Následně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] [variabilní symbol] odebraný plyn za zúčtovací období od 17. 10. 2021 do 6. 12. 2021 ve výši 17 501,81 Kč se splatností faktury 10. 1. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2022, kterou odeslala na adresu žalované žalobkyně dne 10. 3. 2022, byla žalovaná vyzvána k úhradě vyfakturované částky 17 501,81 Kč v dodatečné lhůtě do 16. 3. 2022. Výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne 5. 5. 2022, kterou žalobkyně odeslala žalované dne 6. 5. 2022, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě vyfakturované částky nejpozději do 13. 5. 2022. 5. Soud věc posoudil po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 6. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. Podle odst. 6 citovaného ustanovení, povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. Dle odst. 7 citovaného ustanovení, dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán. 7. Dle shora citovaného ustanovení § 12a prostřednictvím institutu dodavatele poslední instance se řeší situace, kdy stávající dodavatel elektřiny nebo plynu není schopen nadále svým zákazníkům elektřinu nebo plyn dodávat. Účelem tohoto institutu je ochrana zákazníků před náhlým ukončením dodávky z důvodů na straně stávajícího dodavatele a zajištění pokračování v dodávce elektřiny nebo plynu po zákonem určenou dobu dodavatelem poslední instance. V zájmu spolehlivosti a bezpečnosti dodávky elektřiny a plynu energetický zákon předepisuje, že selže-li konkrétní dodavatel elektřiny nebo plynu, nahradí jej v dodávkách elektřiny nebo plynu přímo ze zákona tzv. dodavatel poslední instance. Jde o náhradu dočasnou, díky níž zákazník získává časový prostor, aby si dodávku elektřiny nebo plynu sjednal smluvně od vybraného dodavatele elektřiny nebo plynu. Bez tohoto institutu by při pokračování v odběru elektřiny nebo plynu šlo na straně zákazníka o neoprávněný odběr. Povinnost zajistit dodávku poslední instance vzniká dodavateli poslední instance ze zákona ode dne, kdy je operátorem trhu informován o odběrných místech, ohledně kterých není zajištěna stávajícím dodavatelem dodávka elektřiny nebo plynu. Ochranu zákon neposkytuje všem zákazníkům, jejichž dodavatel přestal zajišťovat dodávku elektřiny nebo plynu do jejich odběrného místa v souladu se zákonem, ale jen některým a jen v těch případech, které jsou podřaditelné pod některý ze zákonných důvodů skončení dodávky elektřiny nebo plynu. Dodavateli poslední instance je uložena přímo povinnost dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkům, kterým nadále nedodává elektřinu nebo plyn jejich dodavatel ze zákonem uvedených důvodů. Dodavatel poslední instance nevstupuje do postavení předchozího dodavatele. Mezi ním a zákazníkem vzniká vztah nový, a to nikoli na základě smlouvy, ale ze zákona. Jde o závazek vzniklý na základě jiné právní skutečnosti, než je smlouva. Na tento závazek se podle § 1723 odst. 2 o. z. použijí přiměřeně ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv. O tom, že dodávka je uskutečňována od dodavatele poslední instance a dokdy je zákazník povinen si zajistit dodávku sám, je povinen zákazníka informovat dodavatel poslední instance (viz komentář k § 12a energetického zákona v ASPI, právní stav komentáře ke dni 1. 4. 2016). 8. Podle § 1723 odst. 1 a 2 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. 9. Podle ustanovení § 1970 o.