222 C 134/2022-28 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektrické energie na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 4. 2020. Žalobu odůvodnil tím, že na základě uvedeného smluvního vztahu dodával žalovanému elektrickou energii ze zařízení distributora elektrické energie do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. Realizované dodávky elektrické energie žalobce následně vyúčtoval fakturou [číslo] (částka 32 337,72 Kč, splatná 10. 11. 2021), na tento daňový doklad žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl dále vyzýván k úhradě dlužné částky, žalobci tak vznikl v souvislosti s upomínáním nárok na poplatek ve výši 240 Kč dle ceníku smluvních pokut a speciálních služeb. Jelikož žalovaný žalobci dlužné částky neuhradil ani na základě upomínek, požaduje žalobce zaplacení vzniklého dluhu včetně jeho příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 29. 4. 2020 ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, fakturou [číslo] upomínkou a výzvou k plnění zástupce žalobce vč. poštovního podacího archu. 5. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 4. 2020, ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami žalobce uzavřeli účastníci smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na dobu 36 měsíců. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny, pro případ upomínání žalovaného o zaplacení jakékoliv splatné platby si v rámci obchodních podmínek strany sjednaly poplatek ve výši 240 Kč. 6. Žalovaný byl žalobcem upomínán o zaplacení záloh, a to upomínkou ze dne 27. 8. 2021, za což byl žalovanému žalobcem v upomínce fakturován poplatek ve výši 240 Kč. 7. Jak dále vyplývá z předložené faktury, vyúčtoval žalobce dne 27. 10. 2021 žalovanému spotřebu za období od 13. 10. 2020 do 8. 10. 2021 v celkové hodnotě nedoplatku 32 337,72 Kč, splatnost faktury nastala 10. 11. 2021. Dle nerozporovaného tvrzení žalobce žalovaný na tento nedoplatek nezaplatil ničeho. 8. Výzvou k plnění ve spojení s podacím archem pak žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky, a to do 9. 5. 2022. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu na dodávku elektrické energie, na základě které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturou splatnou dne 10. 11. 2021, žalovaný však nic nezaplatil. Současně nezaplatil ani sjednaný poplatek za upomínání ve výši 240 Kč. 10. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny do sjednaného odběrného místa. Provedeným dokazováním má soud dále za zjištěné, že žalovaný svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, tedy uhradit žalobci řádně a včas dohodnutou platbu za tuto dodávku elektřiny nesplnil, dále nezaplatil ani poplatek za upomínání ve výši určené sazebníkem žalobce. Soud proto uznal nárok žalobce za oprávněný a žalobě vyhověl s tím, že zároveň uložil žalovanému povinnost zaplatit i požadované příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení, jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury za dodávku elektřiny až do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 482 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 304 Kč, náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalovaného, data a dlužné částky) ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 378 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.