222 C 88/2022-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacení příspěvku určeného zákonem (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ Zákon“) pro vozidlo s objemem válců nad 1 850 cm3 – [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“). Vozidlo bylo v době od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 v rozporu se Zákonem provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a v daném období současně byl vlastníkem a provozovatelem vozidla žalovaný. Dlužná částka se skládá z příspěvku ve výši 11 960 Kč, vypočteného dle denní sazby určené Zákonem vynásobené počtem dní, kdy nebylo Vozidlo pojištěno, a částky 2 x 300 Kč za uplatnění a vymáhání pohledávky. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes výzvy žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, a ten proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl dokazování výzvami k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 29. 4. 2021, 25. 5. 2021, 2. 6. 2021, 4. 8. 2021, 12. 1. 2022 a 19. 1. 2022 vč. doručenek, kupní smlouvou o prodeji vozidla (fakticky dle obsahu však darovací smlouvou) ze dne 14. 11. 2019 a údaji o vozidle. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Žalobce vyzval žalovaného výzvou k úhradě zákonného příspěvku s odůvodněním, že žalovaný je povinen zaplatit poplatek, jestliže provozuje Vozidlo se shora uvedeným objemem válců bez pojištění odpovědnosti v rozporu se Zákonem. Žalobce následně žalovaného o úhradu opakovaně upomenul. Vozidlo bylo v rozhodném období vedeno jako provozované, jeho vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. 4. Podle § 1 odst. 2 Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 Zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 6. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem Vozidla a k tomuto nebylo sjednáno v rozporu se Zákonem pojištění odpovědnosti, žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobního automobilu. Žalobce žalovaného k zaplacení poplatku, který byl vyčíslen v souladu se Zákonem (denní sazbou 65 Kč), řádně vyzval, žalovaný však na výzvu nereagoval. Příspěvek, který je žalovaný v případě nesjednání pojištění povinen zaplatit žalobci, zřízenému mimo jiné k tomu účelu Zákonem, se tak stal splatným ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, žalovaný jej však neuhradil. Ačkoliv měl žalovaný možnost žalobci ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy prokázat, že Vozidlo nebylo provozováno v rozporu se Zákonem, neučinil tak. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu co do požadované části zákonného příspěvku ve výši 11 960 Kč za 184 dní důvodnou a výrokem I. rozsudku jí vyhověl, současně přiznal i náklady spojené s vymáháním ve výši 2 x 300 Kč (žalobce nárok rozdělil na dvě části) v souladu se shora uvedenou vyhláškou. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti nároku tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. a byl ve věci úspěšný. Soud tak přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 768 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení, tj. z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1, § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. /jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalované, data a dlužné částky/ za 2 úkony právní služby /výzva k plnění nebyla s ohledem na množství předchozích neúspěšných výzev zaslaných žalované nikoliv advokátem, když za tyto výzvy byla současně přiznána náhrada/, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 100 Kč, zvýšené o náhradu za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 168 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.