223 C 149/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru s tím, že na základě smlouvy uzavřené dne 23. 11. 2018 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se souhrnným poplatkem tvořeným úrokem, poplatkem za zpracování a doručení a za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 360 Kč formou týdenních splátek po 606 Kč se splatností první splátky do 30. 11. 2018 a následujících splátek vždy do sedmi dnů. Před uzavřením smlouvy žalobkyni ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to lustracemi v databázi neplatných dokladů a rodných čísel, v insolvenčním rejstříku, ověřila telefonicky zaměstnání, platební historii žalovaného u žalobkyně, vyhodnotila finanční situaci dle údajů získaných od žalovaného a na základě předložených dokumentů. Žalovaný uhradil celkovou částku 23 080 Kč, tato byla započtena na jistinu v poměru 56,497 % a ve zbytku na souhrnný poplatek. Pro případ prodlení s placením sjednaly strany zesplatnění úvěru ke splatnosti nejbližší splátky, žalovaný splácel nepravidelně, žalobkyně však považovala za datum splatnosti úvěru pozdější datum, než 23. 8. 2019 (skutečné prodlení). Zákonný úrok z prodlení tak požadovala z dlužné částky až ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18. 1. 2020 (splatnost úvěru nastala 17. 1. 2020). 2. Usnesením ze dne 29. 6. 2021 vyslovil [název soudu] svou místní nepříslušnost a po právní moci usnesení postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Jelikož u zdejšího soudu bylo v mezidobí pod sp. zn. [spisová značka] zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, přerušil soud rubrikované řízení do jeho pravomocného skončení usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2022 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17. 8. 2022, byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let mj. co do nakládání s finančními částkami nad 1 000 Kč s intervalem vyplácení po 500 Kč jednou za čtrnáct dnů, správy majetku v hodnotě nad 1 000 K, uzavírání smluv včetně smluv s opakovaným plněním a plněním ve splátkách vyjma smluv s předmětem jednorázového plnění v hodnotě nebo závazku do výše 1 000 Kč a darovacích smluv, kterými by přijímal darem věc osobní potřeby. V řízení bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že žalovaný trpí duševní poruchou – mentální retardací středně těžkého stupně, která vzniká krátce po narození či do tří let věku dítěte. Ovládací a rozpoznávací schopnosti žalovaného jsou vlivem poruchy minimalizované, není schopen porozumět důsledkům uzavření žádné smlouvy. Opatrovníkem mu bylo jmenováno Statutární město Kladno. V důsledku pravomocného skončení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného soud usnesením ze dne 6. 9. 2022 č. j. [číslo jednací] rozhodl o pokračování v přerušeném řízení. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. K jednání se dostavili jak žalovaný, tak jeho opatrovník – Statutární město Kladno. Opatrovník navrhnul, aby žaloba byla zamítnuta s tím, že náklady řízení nepožaduje. Žalovaný si nepamatuje, zda a jaké úvěry čerpal, zda a jaké částky případně uhradil. Pokud něco hradil, pomohla mu rodina, které také pomáhal on. Co se týká poměrů žalovaného, aktuálně žije v pronajatém bytě nedaleko matky, která mu pomáhá, veškeré záležitosti vyřizuje za žalovaného opatrovník, a to včetně dalších dvou půjček. Žalovaný pracuje v chráněném prostředí, další úvěry nesjednává. 6. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karty klienty bylo zjištěno, že žalovaný dne 23. 11. 2018 uzavřel se žalobkyní písemnou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 20 000 Kč představující hotovostní, bezúčelový úvěr, žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr včetně souhrnného poplatku 16 360 Kč, který se skládá z úroku 3 960 Kč, poplatku za zpracování a doručení 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč, formou 60 týdenních hotovostních splátek po 606 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala 30. 11. 2018, Celkem měl žalovaný uhradit žalobkyni 36 360 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků ve sjednané výši v hotovosti stvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Pro případ prodlení byly sjednány sankce (účelně vynaložené náklady, smluvní pokuta). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný před uzavřením smlouvy ke své osobě uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v nájmu, nevlastní automobil ani nemovitost, nebyl trestně stíhán, u žalobkyně již měl úvěr. Je v invalidním důchodu, pobírá měsíčně čistý příjem 9 600 Kč (důchod) a 8 800 Kč z brigád. Výdaje jsou tvořeny náklady na bydlení 4 420 Kč, životním minimem 4 410 Kč a dalšími náklady 1 000 Kč. Disponibilní zůstatek žalovaného byl tudíž zjištěn ve výši 8 570 Kč. Nebyly uvedeny žádné závazky. K úvěruschopnosti žalobkyně žádné další listiny nepředložila. 8. Z přehledu úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem 23 080 Kč, k zaplacení je vedena částka 13 280 Kč. Klientem žalobkyně je od 9. 8. 2012. 9. Z předžalobní upomínky včetně dokladu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu do 17. 1. 2020, výzvu mu odeslala dne 27. 11. 2020. 10. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat,