223 C 90/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 18. 9. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Ke smlouvě byl dne 28. 9. 2020 sjednán dodatek, kterým žalovaný požádal o kontokorentní úvěr ve výši 30 000 Kč, tento mu byl schválen a mohl jej čerpat na zřízeném účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Před poskytnutím úvěru byla ověřena úvěruschopnost žalovaného skrze interní a externí databáze. Jelikož žalovaný porušil sjednané podmínky, byl mu kontokorent zablokován, dne 29. 11. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou z téhož dne. Zesplatněný dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 29 933,21 Kč a smluvním úrokem vyčísleným do zesplatnění (do 28. 11. 2021) částkou 1 379,59 Kč. Žalovaný po zesplatnění neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny 29 933,21 Kč, kapitalizovaného úroku 1 379,59 Kč (za dobu od 1. 9. 2021 do 28. 11. 2021), smluvního úroku 18,90 % ročně z dlužné jistiny od zesplatnění do 28. 12. 2021, úrok 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 9. 12. 2021 do zaplacení (úrok z prodlení) a od 29. 12. 2021 do zaplacení (smluvní úrok). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zároveň se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí. Žalobkyně se k výzvě soudu také nevyjádřila, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobkyně k důkazu předložila rámcovou smlouvu [číslo] ze dne 18. 9. 2020, dodatek [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 28. 9. 2020, obchodní podmínky, podmínky pro používání kontokorentu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 3. 1. 2022 za období od 27. 9. 2020 do 3. 1. 2022, přehled čerpání a splácení kontokorentu a předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2021 – zesplatnění úvěru spolu s podacím archem. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění: na základě rámcové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, zároveň zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání úvěru a kontokorentu. V rámci smlouvy byla uvedena adresa trvalého bydliště žalovaného [obec a číslo], [PSČ] Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím mobilního bankovnictví. Dodatkem [číslo] uzavřeným dne 28. 9. 2020 shodným způsobem jako rámcová smlouva strany sjednaly poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, jednalo se o kontokorentní úvěr, tzn. že žalovaný mohl přečerpat do tohoto limitu běžný účet, splácet jej měl taktéž prostřednictvím tohoto účtu. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 18,90 % ročně, přičemž byl počítán denně z vyčerpané části kontokorentu a za celý měsíc strhnut žalobkyní z běžného účtu. Poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr do jednoho roku od začátku čerpání (do jednoho roku od přečerpání se měl dostat do plusu) a mít na účtu prostředky potřebné ke splácení (včetně úroků). Pro případ porušení smluvených podmínek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zablokovat, případně jej zepslatnit. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel s tím, že ke dni 29. 11. 2021 byl zesplatněn, a to částkou 29 933,21 Kč představující jistinu a částkou 1 379,59 Kč představující úrok. K zesplatnění došlo dopisem ze dne 29. 11. 2021, kterým byl také žalovaný vyzván k zaplacení částky 31 312,80 Kč do 8. 12. 2021. Podle poštovního podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne 1. 12. 2021 na adresu ze smlouvy. Podle výpisu z běžného účtu žalovaného byly dne 29. 11. 2021 převedeny částky kontokorentu ve výši 945,60 Kč, 433,99 Kč a 29 933,21 Kč. Ke dni vyhotovení výpisu činil zůstatek na účtu 0 Kč. 4. Ze shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s žalobkyní rámcovou smlouvu, kterou mu byl zřízen běžný účet, na tento účet mu byl v souladu s dodatkem ke smlouvě poskytnut úvěr formou možného přečerpání až do výše 30 000 Kč (kontokorent). Z výpisu z účtu a přehledu čerpání a splácení vyplynulo, že žalovaný úvěr čerpal, nicméně jej řádně nesplácel, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění ke dni 29. 11. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení formou předžalobní upomínky odeslané dne 1. 12. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nerozporoval. 5. Po právní stránce postupoval soud následovně. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Ze způsobu označení žalovaného na listinách bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena se žalovaným jako spotřebitelem v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a nárok žalobkyně zcela oprávněný. Žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal a nezaplatil peněžní prostředky v částce 29 933,21 Kč, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení včetně kapitalizovaného smluvního úroku a úroku z prodlení ve výši 1 379,59 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, to ostatně ani netvrdil, soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a kapitalizované příslušenství (do zesplatnění), a dále z dlužné jistiny sjednaný smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně a od 29. 12. 2021 ve výši 8,5 % ročně. Žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. náleží také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění do zaplacení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jelikož soud neshledal důvod pro její prodloužení či k uložení plnění ve splátkách. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 398 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 198 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.