224 C 174/2022-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že se žalovaným uzavřela dne 10. 7. 2018 účastnickou smlouvu o poskytování mobilní hlasové služby, na základě které se stal žalovaný účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno], na základě uzavření dodatku k této smlouvě ze dne 11. 1. 2019 se stal žalovaný uživatelem služby [anonymizována dvě slova]. Uzavřením této dohody došlo k uzavření kupní smlouvy na koupi zařízení ([anonymizováno] [příjmení] [příjmení] modem). Sjednaná kupní cena nebyla žalovaným zaplacena na místě, žalovaný se ji zavázal platit ve sjednaných měsíčních splátkách a to ve výši po 166,63 Kč, která byla splatná spolu s měsíčním vyúčtováním služeb. Ke dni 5. 9. 2019 byla smlouva ze strany žalobkyně ukončena a to z důvodu nehrazených vyúčtování ze strany žalovaného a následně ze strany žalobkyně došlo k doúčtování zboží zakoupeného na splátky. Žalovaný však ničeho k výzvě žalobkyně nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací] -10 ze dne 7. 4. 2022, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva řádně doručeny, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud provedl dokazování účastnickou smlouvou ze dne 10. 7. 2018, dodatkem ke smlouvě včetně všeobecných podmínek a ceníku, jednotlivými vyúčtováními za období od 20. 4. 2019 do 19. 7. 2020, zrušením poskytování služeb, přehledem neuhrazených faktur, dodejkou a pokusem o smír. 5. Na základě uvedených listin založených ve spise tak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací, zároveň došlo k uzavření smlouvy kupní, jejímž předmětem byla koupě zařízení (modemu), kuní cena měla být placena formou pravidelných měsíčních splátek po 166,63 Kč po dobu 24 měsíců. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena tak, že odpovídala splatnosti uvedené ve vyúčtování služeb elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil včas vystavená vyúčtování, došlo ze strany žalobkyně ke zrušení poskytování služeb a následnému doúčtování ceny zboží zakoupeného na splátky. 6. Podle ust. § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Ve smyslu § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je aktuálně nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající jí ze závazkového vztahu, když žalovanému řádně poskytla a umožnila využívat koncové zařízení, naopak žalovaný svým závazkům nedostál, neboť neuhradil řádně a včas měsíční vyúčtování. Žalobkyně tedy využila svého práva a žalovanému doúčtovala cenu zařízení po slevě, neboť nebyla ze strany žalovaného dodržena smluvní ujednání ke kupní smlouvě. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky, ten ničeho neuhradil. Soud nemá s ohledem na provedené dokazování pochybnost o existenci dluhu v žalované výši a o skutečnosti, že žalovaný svůj dluh nezaplatil. Protože žalovaný ani netvrdil, že by na kupní cenu cokoliv zaplatil, shledal soud žalobu po právu a podle § 2079 a § 2758 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 3 364,60 Kč. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by svůj závazek vůči žalobkyni uhradil nebo že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. Žaloba tak byla podána důvodně, a proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 odst. 2 o.z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. Podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni také náklady na vymáhání 2 x 100 Kč v souvislosti s dvěma upomínkami, neboť požadovaná výše je odpovídající reálným nákladům na upomínání prostřednictvím pošty a odpovídá v ceníku sjednanému poplatku (resp. je o 50 Kč nižší). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.