224 C 184/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela 4. 10. 2021 se žalovanou smlouvu o zápůjčce (úvěru) [číslo] podle níž žalovaná v plném rozsahu nevrátila vyplacené finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná z celkové částky 13 800 Kč (kterou tvoří jistina 10 000 Kč a poplatek za zpracování úvěru) neuhradila žádnou částku. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, a to z částky 13 800 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 3. 3. 2022. 2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 3. Ze znění smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) [číslo] ze dne 4. 10. 2021 v rozsahu 17 stran textu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši celkem 10 000 Kč Smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím sítě internet a nebyla žalovanou elektronicky (uznávaným elektronickým podpisem), ani samostatně podepsána. Strany si v této smlouvě sjednaly jednak splacení úvěru včetně poplatku 3 800 Kč, celkem částku 13 800 Kč (sjednaná úroková sazba ve výši 0% ročně, RPSN 4 933,41%), dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za každý den prodlení, a poplatek 400 Kč za písemnou upomínku, další poplatky za SMS či telefonické upomínky. 4. Z výpisů z účtu pak vyplývá vyplacení úvěru žalované na její účet. Z potvrzení o přijetí platby, smlouvy o postoupení, oznámení o postoupení, sdělení České pošty a.s. a podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 3. 2022, zásilka byla na poštu podána 17. 3. 2022 a 17. 3. 2022 byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dluhu ve výši 17 640 Kč. Z podacího archu a předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 5. Založenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci dne 4. 10. 2021 uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalované vyplatila částku celkem 10 000 Kč. To potvrzuje smlouva o úvěru, jakož i potvrzení banky o výplatě 10 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Těmito listinami je prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanou částku na účet žalované označený ve smlouvě. Úvěrová smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalované je nahrazen verifikační platbou z jejího účtu. Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s poplatkem 3 800 Kč, tj. celkem 13 800 Kč, vrátit do 30 dnů (3. 11. 2021), RPSN činí 4 933,41%. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaná nezaplatila žádnou částku kromě ověřovacího poplatku 1 Kč, žalovaná neprokázala splacení částek nad rámec tvrzení žalobkyně. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně vyzvala. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016. 7. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovanou žalovanou jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 8. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 9. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalované jako úvěrovanému a spotřebiteli na její účet částku 10 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila 1 Kč jako ověřovací poplatek, jiné platby prokázány nebyly. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalované uhrazení částky vyšší než 10 000 Kč, (dle ust. § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě. 10. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 13. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Z provedené dokazování je zřejmé, že v případě nahrazení podpisu jakýmsi kódem a kopií osobního dokladu, se ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalované. Příslušným zařízením mohl disponovat kdokoli, kdo k němu měl přístup, tedy kdokoli mohl zadáním požadovaných údajů na webové stránce„ podepsat“ úvěrovou smlouvu namísto žalované a využít i jejího dokladu totožnosti. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalované. 14. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od 4. 11. 2021. V rozsahu nesplaceného zůstatku jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 101,44 Kč, přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.