225 C 222/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky bezdůvodného obohacení s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalované poskytla dne [datum] v hotovosti částku 20 000 Kč na základě Smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou jí žalovaná dosud celou nevrátila a na její úkor se tak bezdůvodně obohatila co do částky 12 400 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 7 600 Kč, ač byla k plnění vyzvána předžalobní výzvou. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení částky 12 400 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 171,11 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 400 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že žalobkyně dne [datum] předala žalované v hotovosti částku 20 000 Kč. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částku 7 600 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a že žalovaná byla o tomto informována a zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opětovně upomínala o zaplacení. Ze zákaznické karty soud neučinil žádné zjištění významné pro rozhodnutí ve věci. 3. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila o částku 12 400 Kč, když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržela částku 20 000 Kč, přičemž jí či žalobkyni dosud vrátila pouze 7 600 Kč. Žalovaná je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 12 400 Kč, žalobkyni vrátit. Stejně tak je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno, když platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně učinila až v souvislosti s postoupením pohledávky, které oznámila žalované dopisem odeslaným dne [datum], fikce doručení nastala dle § 573 o. z. dne [datum] a žalovaná byla povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum] a nikoli dříve, proto soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení do tohoto data, jak uvedeno ve výroku II. V prodlení je tak žalovaná od [datum]. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně ze dne [datum] na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.