225 C 29/2022-27 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu dlužného pojistného a poplatku za odeslání upomínky. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu - Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] s ročním pojistným ve výši [částka] splatným ročně. Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil, přičemž za období od [datum] do [datum] mu vznikl dluh ve výši [částka] a dále mu vznikl dluh za odeslanou upomínku ve výši [částka]. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] s počátkem pojištění [datum] a ročním pojistným ve výši [částka] s roční frekvencí placení. Součástí smlouvy bylo prohlášení pojistníka, že stvrzuje, že se seznámil s informacemi o pojištění a převzal v listinné podobě nebo se svým souhlasem v jiné textové podobě (na CD) dokumenty a mezi nimi mj. i sazebník poplatků, ze kterého vyplývá, že v případě zaslání upomínky žalovanému po zániku pojištění mu bude účtován poplatek ve výši [částka]. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužného pojistného, žalovaný na upomínky nereagoval, a tak pojištění zaniklo ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému také dopis ze dne [datum], ve kterém mu sdělila, že jeho pojištění zaniklo a žalobkyně stále eviduje nedoplatek ve výši [částka], zároveň mu sdělila, že nedoplatek má uhradit nejpozději do [datum]. Z předžalobní upomínky spolu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce upomínala žalovaného s tím, že má dluh zaplatit nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy, výzva mu byla zaslána dne [datum]. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků. 6. Podle § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, že by pojistné za žalobkyní požadované období uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka (poměrná výše pojistného za dobu trvání pojištění) nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i poplatek za odeslanou upomínku, který je v přiměřené výši a odpovídá sazebníku žalobkyně. 10. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení plnění ve splátkách. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.