225 C 73/2022-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 5 746,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 26. 4. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostním převodem na její účet částku 10 000 Kč Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, přičemž odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami a vyjádřila s nimi souhlas. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, na svůj dluh uhradila pouze částku 4 253,77 Kč, a to i po zaslání předžalobní výzvy žalobkyní. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. 3. Soud z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně dne 26. 4. 2016 převedl na účet žalované částku 3 000 Kč a dne 5. 5. 2016 částku 7 000 Kč. Dne 20. 9. 2018 právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne 15. 4. 2019 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 4. Žalobkyně v řízení neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. K důkazu žalobkyně předložila listinu označenou jako [jméno] [anonymizována dvě slova], která však nebyla nijak verifikována žalovanou, stejně tak jako ostatní listiny předložené k důkazu. Pro zachování písemné formy by smlouva musela být opatřena podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jiné uzavření (ústní) smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Pouhý fakt, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 10 000 Kč, ještě uzavření smlouvy včetně všech dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. Soud ve věci nařídil jednání a měl v úmyslu žalobkyni poučit, aby označila důkazy o uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku v celkové výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaná žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdila, vyšel soud z toho, že žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatila, a to o částku 5 746,23 Kč, neboť dle tvrzení žalované byla částka 4 253,77 Kč žalovanou uhrazena. Žalobě tedy bylo co do této částky a úroků z prodlení z této částky vyhověno. Soud vyšel z toho, že žalovaná byla k zaplacení vyzvána výzvou odeslanou dne 15. 4. 2019, domněnka doručení ve smyslu § 573 o. z. nastala o tři pracovní dny později 18. 4. 2019, od následujícího dne, tj. od 19. 4. 2019 se dostala žalovaná do prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části příslušenství pak byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 746,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.