227 C 147/2022-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], dne 27. 9. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný včetně příslušenství zavázal právní předchůdkyni vrátit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 254 Kč Poslední splátka byla splatná dne 21. 11. 2018, avšak žalovaný do dne 20. 1. 2020 uhradil celkem toliko 5 941,06 Kč. Počínaje dnem 21. 1. 2020 tak žalovaný je v prodlení s úhradou dlužné jistiny ve výši 2 058,94 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 22. 11. 2018 do 20. 1. 2020 v částce 218,76 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 058,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Smlouvou postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný svůj dluh dále nehradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v takovém případě bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Provedený dokazováním soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který zcela odpovídá žalobním tvrzením. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako nárok žalobkyně, na niž přešla pohledávka její právní předchůdkyně za žalovaným dle § 1879 a násl. o.z., v postavení zapůjčitele na vrácení peněžité zápůjčky včetně úroků (§ 2392 odst. 1 o.z.). Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu dle § 1968 a § 1970 o.z., pročež se žalobkyně důvodně domáhá rovněž úhrady (kapitalizovaného) zákonného úroku z prodlení, jak rozvedeno výše. Výše zákonného úroku prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě proto bylo jako důvodné vyhověno výrokem I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 058,94 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 6. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.