227 C 49/2022-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 8. 9. 2016 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Creamfinance“), se žalovanou smlouvu o úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaná si zde zřídila uživatelský účet a podals žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na jejímž základě jí byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalované zkoumala [právnická osoba] lustracemi veřejně dostupných databází. Žalovaná na základě smlouvy čerpala úvěr v celkové výši 10 000 Kč, který měl být splacen dne 22. 11. 2016. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou uzavřenou dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Nárok žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí 12 000 Kč, žalovaná svůj dluh nezaplatila ani navzdory tomu, že byla k úhradě vyzvána. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaná, ač rovněž řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. V nepodepsané listině označené jako smlouva o zápůjčce s datem 8. 9. 2016 se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 97,33 % ročně. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky. 6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že [právnická osoba] na účet žalované č. [bankovní účet] poukázala částku 10 000 Kč. 7. [právnická osoba], ze dne 2. 6. 2022 bylo ověřeno, že se jedná o účet žalované. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 včetně seznamu pohledávek postoupila [právnická osoba] soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovanou žalobkyni. Oznámením ze dne 3. 12. 2021 [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalované. Výše pohledávky měla činit 16 065,55 Kč. 9. Předžalobní výzvou odeslanou téhož dne (zjištěno z podacího lístku) žalobkyně na žalované žádala úhradu výše uvedené částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 8. 9. 2016 a nákladů právního zastoupení do tří dnů. 10. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti. 11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovanou nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 14. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu s žalovanou uzavřena. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazní neunesla. 15. Soud dále zkoumal, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalované poskytla částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná nevrátila ničeho. Na straně [právnická osoba] se tak jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaná se v rozdílu těchto částek, tj. v rozsahu 10 000 Kč, bezdůvodně obohatila, přičemž pohledávka [právnická osoba] byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena žalobkyni. V tomto rozsahu proto žaloba byla podána důvodně a žalobkyně dle § 1968 a § 1970 rovněž má právo na úhradu úroku z prodlení z částky 10 000 Kč v zákonné výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť počínaje dnem 22. 1. 2022 je žalovaná v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne 3. 12. 2021 se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (11. 12. 2021), tj. ode dne 12. 12. 2021 (§ 573 občanského zákoníku). 16. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 634,50 Kč, přičemž tato částka představuje 66,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,67 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Písemné doplnění nedostatečně formulované žaloby soud nepovažuje za účelný úkon právní služby, pročež za něj nepřiznal odměnu. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 18. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz.