227 C 62/2022-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 20. 7. 2021 uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] ([anonymizována tři slova]“), s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaný si zde zřídil uživatelský účet a podal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na jejímž základě mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala [právnická osoba] výpočtem doložitelných příjmů a výdajů tak, že klientovi musí zůstat rezerva ve výši 10 % příjmů, která je současně alespoň ve výši životního minima 3 410 Kč. Žalovaný na základě smlouvy čerpal úvěr v celkové výši 14 893,61 Kč, který měl být splacen dne 20. 12. 2021. Pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou uzavřenou dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Nárok žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb žalovaného činí právě 14 893,61 Kč, žalovaný svůj dluh nezaplatil ani navzdory tomu, že byl k úhradě vyzván. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaný, ač rovněž řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. V nepodepsané listině označené jako smlouva o revolvingovém úvěru s datem 20. 7. 2021 se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do limitu 10 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 11 % měsíčně. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky. 6. Neoznačená listina, kterou lze posoudit jako evidenci platební historie, uvádí, že žalovaný má nedoplatek (po poslední platbě) ke dni 6. 12. 2021 ve výši 10 000 Kč Celkem mu bylo vyplaceno 20 035 Kč, uhradil 10 035 Kč. Část této platební historie je dále obsažena také v listině označené jako platební informace. 7. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že [právnická osoba] na účet žalovaného č. [bankovní účet] poukázala částku celkem 20 035 Kč. 8. [právnická osoba], ze dne 13. 7. 2022 bylo ověřeno, že se jedná o účet žalovaného. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně seznamu pohledávek postoupila [právnická osoba] soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobkyni. Oznámením ze dne 13. 1. 2022 [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalovanému. Výše pohledávky měla činit 14 893,61 Kč. 10. Předžalobní výzvou odeslanou téhož dne (zjištěno z podacího lístku) žalobkyně na žalovaném žádala úhradu výše uvedené částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 20. 7. 2021 a nákladů právního zastoupení do tří dnů. 11. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti. 12. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovaným nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalovaného, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalovaného. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 15. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě jí měl žalovaný plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu s žalovaným uzavřena. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazní neunesla. 16. Soud dále zkoumal, zda na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalovanému poskytla celkem částku ve výši 20 035 Kč a žalovaný vrátil toliko 10 035 Kč. Na straně [právnická osoba] se tak jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaný se v rozdílu těchto částek, tj. v rozsahu 10 000 Kč, bezdůvodně obohatil, přičemž pohledávka [právnická osoba] byla postoupena žalobkyni. V tomto rozsahu proto žaloba byla podána důvodně a žalobkyně dle § 1968 a § 1970 rovněž má právo na úhradu úroku z prodlení z částky 10 000 Kč v zákonné výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť počínaje dnem 22. 1. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne 13. 1. 2022 se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaný je tedy v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (21. 1. 2022), tj. ode dne 22. 1. 2022 (§ 573 občanského zákoníku). 17. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 840,55 Kč, přičemž tato částka představuje 34,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,86 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 893,61 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Písemné doplnění nedostatečně formulované žaloby soud nepovažuje za účelný úkon právní služby, pročež za něj nepřiznal odměnu. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 19. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz.