228 C 2/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jde o dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] kterou dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně s žalovaným. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením pojistného splatného dne [datum], na což byl žalobkyní upozorněn včetně následku v podobě zániku pojištění. Jelikož i přesto pojistné nezaplatil, zaniklo pojištění ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dále žádá zákonný úrok z prodlení, jak je specifikován v prvním výroku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný dne [datum] podepsali pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění s měsíčním pojistným [částka] splatným vždy k 25. dni v měsíci. Pojistné splatné dne [datum] (a ani za další dva měsíce) žalovaný nezaplatil, pročež jej žalovaná vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužného pojistného do [datum], jinak pojistná smlouva v tento den zanikne. Žalovaný přesto nic nezaplatil. Dlužné pojistné za období do zániku neuhradil ani přes další dvě výzvy právní předchůdkyně žalobkyně, výzvu žalobkyně a předžalobní výzvu jejího zástupce (advokáta). Smlouvou o postoupení ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný byl na jejím základě povinen platit pojistné ve výše uvedené měsíční výši. Pojistné však neplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomenut a upozorněn na možnost zániku pojištění, pročež došlo v souladu s § 2804 občanského zákoníku k zániku pojištění. Žalobkyně tak má podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění (až do zániku, tj. za čtyři měsíce). Dlužné pojistné žalovaný dosud neuhradil. Ode dne následujícího po splatnosti pojistného (viz výše) je žalovaný v prodlení s uhrazením dlužného pojistného a je povinen zaplatit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení podle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. 11. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po [částka] podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží i zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za předžalobní výzvu, neboť žalovaný již předtím nereagoval na tři výzvy k zaplacení. Další výzvu učiněnou advokátem proto soud posoudil jako nadbytečnou a náklad na ni vynaložený jako neúčelný, sloužící jen k umělému navyšování nákladů řízení žalobkyně. Soud dále žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za návrh na procesní nástupnictví, neboť nejde o podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ale toliko procesní návrh. Konečně soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů ani za vyjádření ze dne [datum], neboť jím žalobkyně opravovala vady petitu žaloby, který již však měl být perfektní při jeho podání (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), a řádně označovala důkazy k prokázání procesního nástupnictví, což měla učinit již ve svém návrhu na tento postup. Jde tedy o náklad neúčelný. 14. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.