228 C 24/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, pročež se dne [datum] přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaná však nedostála své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně za dobu od září 2019 do prosince 2020. Žalobkyně žádá i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek poplatku vždy ode dne následujícího po splatnosti do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná se v lednu 2016 přihlásila do evidence poplatníků televizních poplatků jako poplatník. Odhlášení ke dni [datum] není evidováno. Poplatky za období od září 2019 do prosince 2020 však žalovaná neuhradila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána v březnu 2021. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatila více, než uvedla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období, nebo splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 7. Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí [částka], měsíční výše televizního poplatku činí [částka]. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Žalovaná byla poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) ve výši [částka] měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), který však za výše uvedené období neuhradila. Žalobkyně posléze žalovanou řádně vyzvala k úhradě v přiměřené době. Náleží jí tak rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) ode dne následujícího po dni splatnosti (jímž je patnáctý den v příslušném kalendářním měsíci, viz § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) jednotlivých poplatků s tím, že žalobkyně se domáhala úroku z prodlení pouze do [datum]. 12. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po [částka] podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 14. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.