228 C 5/2022-26 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná byla odběratelem elektřiny z distribuční soustavy nepřihlášeným v evidenci poplatníků televizního poplatku. Jelikož na výzvu žalobkyně v zákonné lhůtě žalovaná neoznámila čestným prohlášením, že není poplatníkem, považuje se za něj. Žalobkyně žalovanou proto následně přihlásila do evidence poplatníků. Žalovaná však nedostála své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně za dobu od září 2019 do prosince 2020. Žalobkyně žádá i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek poplatku ode dne následujícího po splatnosti do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Dopisem připraveným k vyzvednutí dne [datum] zaslaným na adresu žalované jí žalobkyně sdělila, že je evidována jako odběratel elektrické energie, ale nebyla nalezena v evidenci poplatníků televizního poplatku. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k tomu, aby se přihlásila k úhradě televizních poplatků, popř. do 30 dnů zaslala žalobkyni čestné prohlášení, že nevlastní či neužívá televizní přijímač s upozorněním, že v opačném případě bude žalovaná za poplatníka považována a zařazena do evidence žalobkyní. Žalovaná na výzvu nereagovala, proto ji žalobkyně zařadila do evidence poplatníků od ledna 2019. Odhlášení není evidováno. Poplatky za období od září 2019 do prosince 2020 však žalovaná neuhradila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána v březnu a květnu 2021 (podruhé ve lhůtě 10 dnů, zásilka byla zaslána na adresu žalované a uložena na poště). Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatila více, než uvedla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období nebo splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 7. Podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 8. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí [částka], měsíční výše televizního poplatku činí [částka]. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Žalovaná byla odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, avšak nebyla evidována jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně ji tak v souladu s § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vyzvala k oznámení čestným prohlášením, že není poplatníkem, včetně poučení ve smyslu tohoto ustanovení. Žalovaná ve lhůtě 30 dnů nereagovala, proto se za poplatníka považuje (§ 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalobkyně ji následně přihlásila do evidence poplatníků, žalovaná však televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) za výše uvedené období neuhradila. Žalobkyně posléze žalovanou řádně vyzvala k úhradě v přiměřené době. Náleží jí tak rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) ode dne splatnosti (tj. od patnáctého dne v příslušném kalendářním měsíci, viz § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) jednotlivých poplatků s tím, že žalobkyně se domáhala úroku z prodlení pouze do [datum]. 12. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka] a [částka] (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení), tj. celkem [částka] Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po [částka] podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 14. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.