228 C 75/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Zaplo“), dne 29. 9. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 9. 11. 2021. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 29. 9. 2020 na jeho bankovní účet. Žalovaný jej však doposud nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou uzavřenou dne 29. 3. 2021 postoupena ze [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ IFIS“). Další smlouvou z téhož dne byla [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. 2. Podáním ze dne 16. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že se domáhá jen 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od 13. 12. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud zjistil následující skutečnosti. 5. Dne 29. 9. 2020 podepsali [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] kterou se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout úvěr 50 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 56,72 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč. 6. Smlouvou ze dne 29. 3. 2021 (datum podpisu poslední stranou) postoupila [právnická osoba] na [právnická osoba] soubor pohledávek. V příloze k této smlouvě není uvedena žádná pohledávka za žalovaným. 7. Další smlouvou ze dne 29. 3. 2021 (datum podpisu poslední stranou) postoupila [právnická osoba] na [právnická osoba] soubor pohledávek. V příloze k této smlouvě je uvedena pohledávka za žalovaným (zřejmě) ve výši 50 000 Kč pod [číslo]. 8. Smlouvou ze dne 8. 4. 2021 (datum podpisu poslední stranou) postoupila [právnická osoba] na žalobkyni soubor pohledávek. V příloze k této smlouvě není uvedena žádná pohledávka za žalovaným. 9. Smlouvou ze dne 11. 5. 2021 postoupila [právnická osoba] na žalobkyni soubor pohledávek. V příloze k této smlouvě je uvedena pohledávka za žalovaným (zřejmě) ve výši 50 000 Kč pod [číslo]. 10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 11. 2021 žalovanému [právnická osoba] sdělila, že dne 8. 4. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba], na základě které jí postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] ve výši 61 152 Kč. Pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku. 11. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2021 žalovanému [právnická osoba] sdělila, že dne 8. 4. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, na základě které jí postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] ve výši 61 152 Kč. Pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku. 12. Soud konstatuje, že na základě provedených důkazů (zejména výše uvedených smluv a oznámení o postoupení) nemá za prokázané, že pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru [číslo] byla na žalobkyni skutečně postoupena nebo to bylo žalovanému oznámena. U dvou ze smluv o postoupení není pohledávka za žalovaným v přílohách vůbec uvedena. U zbývajících dvou (které žalobkyně předložila až na výzvu soudu) je sice nějaká pohledávka za žalovaným specifikována, avšak její číslo neodpovídá číslu úvěrové smlouvy ani žádnému jinému číslu v této smlouvě. Jinými slovy, buď se jedná o jinou pohledávku za žalovaným, anebo jde o předmětnou pohledávku, která však není dostatečně identifikována tak, aby bylo možné s jistotou dovodit, že se o ni opravdu jedná. Samotná výše pohledávky k tomu nestačí, neboť není vyloučeno, že [právnická osoba] měla za žalovaným více pohledávek. Tomu ostatně nasvědčují i oznámení o postoupení, která obsahují číslo úplně jiné úvěrové smlouvy, odkazují na smlouvy o postoupení ze dne 8. 4. 2021 (z nichž jen jedna byla přiložena a za pohledávku žalovaného neobsahuje) a týkají se pohledávky ve výši 61 152 Kč zahrnující i další nároky (tzn., při jejich odečtení by se mohlo jednat o jinou pohledávku s jistinou ve stejné výši 50 000 Kč). Další pochybnosti vyvolávají i rozpory v datech uzavření jednotlivých smluv o postoupení, neboť žalobkyně tvrdila, že obě byly uzavřeny dne 29. 3. 2021, což však platí jen o jedné z předložených smluv (druhá smlouva z tohoto dne pohledávku žalovaného neobsahuje a ostatní smlouvy jsou z jiného data). 13. Za této situace, kdy soud neměl za prokázané postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni, hodlal žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označením dalších důkazů, popř. i doplněním tvrzení odstranila výše uvedené pochybnosti o skutkovém stavu. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně postoupení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy ze [právnická osoba] na [právnická osoba] a posléze na žalobkyni. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1887 občanského zákoníku postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 17. Žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně však neprokázala, že by byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (§ 1879 občanského zákoníku) či souboru pohledávek, mezi nimiž by byla pohledávka [právnická osoba] z této úvěrové smlouvy za žalovaným (§ 1887 občanského zákoníku), na základě by byla předmětná pohledávka postoupena na [právnická osoba] či na žalobkyni. Žalobkyně proto není ve věci aktivně věcně legitimována (právo, jehož se domáhá, jí nenáleží). Soud tak žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 18. Prvním výrokem soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. částečně zastavil, neboť žalobkyně v této části vzala žalobu zpět podáním ze dne 16. 6. 2022, o jehož obsahu nejsou pochybnosti. 19. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 146 odst. 2 větou první a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně zčásti zavinila zastavení řízení svým zpětvzetím (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.) a ve zbytku byl žalovaný z procesního hlediska plně úspěšný (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), měl by tedy právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žádné mu však nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na jejich náhradu.