229 C 173/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 756 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 92,24 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do 16. 11. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky od 17. 11. 2021 do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena dne 9. 10. 2020 prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] (v internetovém prostředí/mobilní aplikaci), po ověření identity žalované a po prověření její úvěruschopnosti (lustrace v databázích, credit scoring) úvěrová smlouva bez stanoveného účelu, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč na účet č. [bankovní účet], přičemž žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč vrátit do 24 měsíců formou měsíčních splátek. Úrok byl sjednán pevnou částkou za druhou až osmou splátku ve výši 735 Kč. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost splátky tzv. korunovým odkladem s tím, že zaplatila 2 x 1 Kč a poplatek za službu 1 485 Kč. Žalovaná se dostala se splácením do prodlení, proto jí žalobkyně v souladu se smlouvou vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 x 500 Kč, a dále účelně vynaložené náklady za vymáhání ve výši 560 Kč (3 x 100 Kč za prodlení se splátkou + 2 x 130 Kč za výzvu před zesplatněním ze dne 8. 3. 2021 a výzvu po zesplatnění ze dne 26. 4. 2021). Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny a úroků, tj. 1 793 Kč. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti 2 970 Kč, úroků 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů 560 Kč a smluvní pokuty 2 793 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 25. 1. 2022 doplnila žalobu. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí (obdoba internetového bankovnictví) a opatřena elektronickým podpisem, totožnost žalované byla opakovaně ověřena (také prostřednictvím kopie dokladu totožnosti), byl jí poskytnut návrh smlouvy, který podepsala zadáním zaslaného SMS kódu v zabezpečeném webovém rozhraní žalobkyně. Veškeré podklady měla žalovaná k dispozici v klientské sekci po přihlášení prostřednictvím hesla. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že dle judikatury je na poskytovateli úvěru, zda a jaké údaje sdělené spotřebitelem ověří, je třeba dbát na princip přiměřenosti. U spotřebitelů dále stanovuje tzv. kredit skóre, čímž dochází k oddělení úvěrových rizik, je kalkulováno s příjmy, výdaji, dalšími proměnnými jako věk, vzdělání, zdroj příjmu, počet dětí apod., žalobkyně uplatňuje statistický model, stanoví nejvyšší možnou měsíční splátku. Podle výše skóre jsou posuzována rizika, případně je při minimálním skóre poskytnutí úvěru zamítnuto. Sdělené údaje jsou v případě pochybností ověřovány předložením listin, žalobkyně provádí lustrace v příslušných registrech. Takto bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, stejný příjem byl zjištěn u ostatních členů domácnosti, výdaje na bydlení byly zjištěny ve výši 10 000 Kč, životní minimum bylo zohledněno částkou 3 410 Kč, nevyživuje děti. Podle registru SOLUS neměla žalovaná závazky po splatnosti, v NRKI hodnocena pozitivně, v registru CEE a ISIR nenalezena. Žalovaná uhradila ve dnech 9. 11. 2020 a 7. 12. 2020 částku 1 Kč, celkem uhradila 2 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, odročení nežádala, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z úvěrové smlouvy ze dne 9. 10. 2020 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře a sazebníku poplatků soud zjistil, že žalobkyně měla s žalovanou sjednat dohodu, podle níž se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované bezúčelový úvěr 15 000 Kč s úrokem 49,10 % ročně, žalovaná jej měla splatit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč formou 24 měsíčních splátek ve výši dle kalendáře počínaje 9. 11. 2020 a konče 9. 10. 2022 Celkem měla žalobkyni uhradit částku 20 640 Kč. Zároveň měla být sjednána doplňková služba„ korunový odklad“ za poplatek 1 485 Kč s platbou ve výši 1 Kč. Pro případ prodlení s placením byla sjednána povinnost žalované platit účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši min. 100 Kč měsíčně, smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, max. 0,1 % denně z dlužné částky, smluvní pokutu 500 Kč. Pro případ prodlení s placením min. dvou splátek nebo nezaplacení splátky po dobu delší než tři měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. 6. Podle předložených výpisů žalobkyně žalovaná v žádosti o úvěr ze dne 9. 10. 2020 uvedla údaje o své osobě a majetkových poměrech (nevyživuje dítě, příjem 20 000 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč), dne 9. 10. 2020 byla lustrována v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, podpisový kód [číslo] jí byl zaslán na telefonní číslo [tel. číslo] dne 9. 10. 2020, téhož dne byl generován návrh smlouvy a odeslán s tím, že žádost o úvěr byla schválena. 7. Z výpisu z účtu žalované soud nemohl učinit žádné relevantní skutkové zjištění, jelikož je neúplný, nejsou uvedena žádný data, pouze z něj vyplývá účetní zůstatek ve výši - 5 231,24 Kč. 8. Z úvěrové zprávy k osobě žalované byla zjištěna její úvěrová historie i současná situace, nebylo však zjištěno, kdy byla zpráva vytvořena. Žalovaná má dle této zprávy tři existující úvěry, z toho dva splátkové a jeden nesplátkový, odmítnuté úvěry jsou vedeny dva, stejně jako ukončené. Existující splátkové úvěry jsou zaznamenány s měsíční splátkou 2 898 Kč a zbývající částkou 346 148 Kč. Existující nesplátkový úvěr je veden s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a přečerpáním ve výši 144 Kč. 9. Z dokladu o proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne 9. 10. 2020 na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Dotazem na banku bylo zjištěno, že vlastníkem a disponentem předmětného účtu byla v rozhodném období, tedy v říjnu 2020, žalovaná, zároveň byla potvrzena transakce z účtu žalobkyně. 10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem 2 Kč, k zesplatnění úvěru došlo dne 26. 4. 2021. 11. Žalobkyně před zesplatněním upomenula žalovanou o zaplacení výzvou ze dne 8. 3. 2021 s upozorněním na případné zesplatnění úvěru. 12. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 4. 2021 a vyzvala žalovanou k zaplacení do 14 dnů od sepsání výzvy, odeslání zásilky žalované však neprokázala. 13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 10. 2021 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 24 756 Kč do 30 dnů od sepsání, výzva jí byla odeslána dne 4. 10. 2021 na adresu trvalého pobytu. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne 9. 10. 2020 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši 15 000 Kč, jak bylo prokázáno uvedenými listinami a sdělením banky. K zaplacení dluhu žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala, žalovaná však uhradila pouze 2 Kč, přičemž netvrdila, že by plnila v rozsahu širším. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastnice uzavřely distančním způsobem skrze webové stránky žalobkyně smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ úvěrová smlouva“ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně dalších sjednaných dílčích nároků vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 15. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 17. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. obča