229 C 24/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 175 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou 53 týdenních splátek po 384 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč. Žalovaný půjčku řádně a včas nesplácel, uhradil celkem 4 825 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině 7 175 Kč a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši 7 969,01 Kč z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], a dále od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě, a proto soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Z listiny nadepsané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 12 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Tuto skutečnost ani podpis na smlouvě v průběhu řízení nerozporoval. 4. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum], jak bylo prokázáno smlouvou spolu se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením a podacím lístkem ze dne [datum]. 5. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum], jak vyplynulo z podacího lístku, s uvedením lhůty k plnění do [datum]. 6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum]. 7. Soud posoudil věc podle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného v době tvrzeného právního jednání, podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 4 000 Kč, přičemž doposud vrátil částku 1 700 Kč. Žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval, netvrdil, že by uhradil více. Na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tudíž co do částky 2 300 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat. Jelikož žalobkyně požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud dalšími okolnostmi, zejména platností či neplatností smlouvy o půjčce, když i v případě neplatnosti smlouvy by žalobkyně měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 8. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] s určením lhůty k plnění do [datum] od následujícího dne je žalovaná v prodlení. 9. Žaloba byla zamítnuta co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 8 odůvodnění). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 175 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž žalovaná je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna plnit k rukám právního zástupce žalobkyně.