229 C 6/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne žalovaná cestovala dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]), ačkoli neměla platný jízdní doklad, čímž jí vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ve výši [částka] a [částka], ale také přirážku k jízdnému. Dluh byl následně postoupen [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a následně na žalobkyni. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] neměla jízdní doklad a tento nepředložila ani na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů. Za jízdu bylo požadováno jízdné ve výši [částka] a přirážka k jízdnému ve výši [částka] dle tarifu. Následně z vlaku nevystoupila a pokračovala v jízdě, kdy byla opětovně kontrolována a jízdní doklad stále neměla. Po žalované tak bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši [částka] a přirážky k jízdnému ve výši [částka] dle tarifu. Žalovaná dluh neuhradila. Předmětná pohledávka pak byla provozovatelem jako postupitelem spolu s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými postoupena smlouvami o postoupení pohledávky jiné společnosti, a z té následně žalobci. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen„ z. o. d.“) ve znění účinném ke dni přepravy žalované. 6. Podle ust. § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) z. o. d. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování 6i) a číslo osobního dokladu. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovaná vstoupila do dopravního prostředku a vznikl jí tak závazek zaplatit jízdné. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se na výzvu pověřené osoby nemohla prokázat platným jízdním dokladem, porušila přepravní podmínky a vznikla jí též povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce, resp. tarifu. K zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému byla žalovaná vyzvána na místě, a tedy následující den se dostala do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. 13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by náklady řízení byly přiznány žalobkyni, který měl ve věci úspěch. Z informačního systému soudu však bylo zjištěno, že proti žalované bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve skutkově i právně stejné věci, 212 C 142/2019, v nichž jí byla náhrada nákladů řízení přiznána, když se jednalo o černou jízdu za období předcházející podání všech žalob. Žalobkyně tak mohla podat jedinou žalobu najednou pro více pohledávek (jak to obvykle činí), což neučinila, a vznikly jí tak náklady, které nebyly vynaloženy účelně, a to včetně soudního poplatku. Na takový procesní postup má žalobkyně právo, avšak náklady, které s takovým postupem žalobkyni vzniknou, nelze přenášet na žalovanou. Proto soud o těchto nákladech rozhodl jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.