23 C 44/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 745,62 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 706,24 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky s tím, že předmětem této smlouvy bylo i postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne [datum], na základě které postupitel se žalovanou uzavřel smlouvu o bankovních službách, na základě které čerpala kontokorentní úvěr. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 8 963,41 Kč, když po postoupení pohledávky uhradila 1 000 Kč. 2. Z předložené smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o bankovních službách, na základě které byl zřízen a veden bankovní účet č. [bankovní účet] a současně bylo žalované umožněno čerpat na její žádost kontokorentní úvěr dle článku Flexikredit s výší povoleného limitu 5 000 Kč. 3. Ještě před vyslovením místní nepříslušnosti Obvodním soudem pro Prahu 1 zaslala tomuto soudu žalovaná informaci ohledně adresy, na které se zdržuje a uvedla, že se s bankou pokoušela spojit a získat informaci o platbách. Uvedla rovněž, že hradila částku 500 Kč, že byla informována, že částka doplacena nebyla, a sdělila rovněž svým podáním ze dne [datum], že by dlužnou částku ráda hradila ve splátkách. 4. Usnesením [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyslovil soud místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. K výzvě zdejšího soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaná po postoupení pohledávky uhradila na dluh 1 000 Kč (a to dne [datum] a [datum]), po podání žaloby uhradila na dluh dalších 3 000 Kč, a to platbami ve výši 500 Kč ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Z tohoto důvodu proto žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 4 039,38 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.“) měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. se soud při zkoumání o náhradě nákladů řízení v souvislosti se zastavením řízení zabývá zkoumáním toho, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Je tomu tak proto, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Zavinění je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tj. z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavku žalobce. 6. Soud po provedeném dokazování zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr, na který čerpala žalovaná celkovou částku 8 963,41 Kč. Před postoupením pohledávky žalovaná uhradila dluh ve výši 1 884,17 Kč, když z této částky bylo na jistinu započteno 1 257,17 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 4 000 Kč, a to v osmi splátkách po 500 Kč ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Protože následně v průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, jejímu požadavku bylo vyhověno, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. Protože nárok ohledně částky 3 706,24 Kč byl oprávněný, bylo žalobě vyhověno, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení proto rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 745,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.