23 C 59/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala původně částky [částka] s odůvodněním, že uzavřela [datum] se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] s.r.o. a Sazebník poplatků. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěrový rámec [částka], který se žalovaná zavázala splácet po [částka] měsíčně a hradit měsíční pojištění ve výši 0,65 % aktuálního dluhu žalované vůči žalobkyni. Žalovaná opakovaně nesplácela či splácela s prodlením, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a po nesplnění výzvy k zaplacení požadovala nejen částku dlužné jistiny [částka], ale také náklady spojené s tím, že bývalá klientka byla v prodlení, dlužila rovněž sjednané pojistné. 2. Ještě před prvním jednání ve věci vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o veškeré částky, které byly původně žalovány nad rámec poskytnuté jistiny, a učinila předmětem řízení toliko částku [částka]. Změnila totiž žalobní tvrzení na základě toho, že postup žalované při uzavírání smlouvy [číslo] byl vyhodnocen jako [anonymizována dvě slova], žalobkyně podala trestní oznámení a připojila se k řízení s nárokem na náhradu škody. Dne [datum] byl [název soudu] vydán [anonymizována dvě slova] č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovaná odsouzena za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dle ustanovení § 211 odst. 1 trestního zákona, přičemž skutková podstata spočívala v tom, že [datum] v prodejně [příjmení] [jméno] v [anonymizováno] právě při sjednání zmíněné úvěrové smlouvy se žalobkyní uvedla žalovaná nepravdivé údaje rozhodné pro poskytnutí úvěru. Tvrdila, že má příjem [částka], ačkoli si byla vědoma toho, že takovýto příjem nikdy neměla, a zavázala se k pravidelným měsíčním úhradám ve výši [částka]. Žalobkyně se tedy nadále domáhala uhrazení částky [částka] z titulu náhrady škody, přičemž dosud žalovaná nic neplnila. 3. K nařízenému jednání se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaná se nedostavila, doručení bylo vykázáno ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl především na základě listinných důkazů. 4. Vzhledem ke změně skutkových tvrzení se soud zaměřil na prokázání toho, zda je to skutečně žalobkyně, komu jednáním žalované vznikla škoda, přičemž ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. byl vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a o tom, kdo jej spáchal. Zásadním důkazem v tomto smyslu je [anonymizována dvě slova] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum]. Z něj nepochybně vyplývá, že je prokázáno to, co žalobkyně uváděla ve svých žalobních tvrzeních, kdy v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby a částečným zastavení řízení uvedla i odlišná skutková tvrzení ohledně vzniku nároku na zaplacení částky [částka]. Již jen jako podpůrný důkaz tak mohl sloužit výpis z účtu, jímž žalobkyně dokládala, že z jejího účtu ve prospěch účtu žalované bylo odčerpáno [částka], a také z přehledu splátek, který byl pouze předepsán, ale není z něj zřejmé, že by bylo něco plněno. Za podstatný důkaz však soud pokládá právě rozhodnutí trestního senátu zdejšího soudu, jímž je soud vázán a z něhož jednoznačně vyplývá, že právě žalovaná je tou osobu, která se ke škodě žalobkyně obohatila právě o částku [částka]. 5. Podle § 2909 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. 6. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 7. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 8. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 9. S ohledem na jednoznačný skutkový závěr o odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni, která částku [částka] poskytla žalované, aniž by jí bylo cokoli vráceno, přičemž [anonymizována dvě slova] je současně prokázáno, že nebyl nijak řešen nárok žalobkyně na náhradu škody v adhezním řízení, bylo na místě žalobě zcela vyhovět, jak je uvedeno ve výroku I. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].