28 C 9/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která byla smlouvou o úvěru, v níž se zavázala žalované poskytnout úvěr do limitu [částka] čerpaný prostřednictvím kreditní karty, který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 3,2 % z čerpaného úvěru. Vyčerpaná část úvěru byla podle smlouvy úročena sazbou ve výši 23,99 % ročně. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky dle ceníku. Před uzavřením smlouvy banka zkoumala úvěruschopnost žalované především tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o kreditní kartu, kontrolovala informace v dostupných externích a interních databázích, posuzovala průměrné obraty na účtu žalované a hodnotila příjmy a výdaje žalované odhadnuté na základě statistik ČSŮ. Poskytnutý úvěr však žalovaná včas a řádně nesplácela, a proto jej právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila za okamžitě splatný ke dni [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena za žalobkyni. Nyní žalovaná žalobkyni dluží (a ta se domáhá) jistinu [částka], kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], úrok ve výši 23,99 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne [datum] společnost [právnická osoba], a žalovaná podepsaly smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se mj. dohodly, že žalovaná bude užívat mobilní elektronický klíč SMS vygenerovaný žalobkyní pro telefonní číslo žalované za použití [příjmení] předaného žalované. Ten jí byl stejný dne dle protokolu o převzetí podepsaného žalovanou předán. Dne [datum] žalovaná změnila své číslo telefonu pro mobilní elektronický klíč na + [tel. číslo] 100, což stvrdila svým podpisem (viz žádost o nastavení a změnu nastavení z tohoto dne). 5. Dne [datum] žalovaná podepsala výše uvedeným elektronickým mobilním klíčem návrh společnosti [právnická osoba] (která jej podepsala uznávaným elektronickým podpisem), na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty Easy [číslo] v němž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované kreditní kartu s úvěrovým limitem [částka], který se žalovaná zavázala splácet splátkami v minimální výši 3,2 % z dlužné částky nebo [částka] měsíčně spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně (pro bezhotovostní transakce) a poplatky podle ceníku. 6. Podle souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalovaná provedla s kreditní kartou platby (buď výběry hotovosti, nebo bezhotovostní platby u obchodníků) v celkové výši [částka]. Na splátkách žalovaná zaplatila celkem [částka]. 7. Dne [datum] odeslala (viz přehled podacích čísel) společnost [právnická osoba], žalované prohlášení o okamžité splatnosti kreditní karty ke dni [datum], v němž žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o kreditní kartě. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek podepsanou dne [datum], uzavřenou na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek podepsané dne [datum], společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovanou (viz příloha k první uvedené smlouvě) na žalobkyni. 9. Dne [datum] odeslala (viz poštovní podací arch) společnost [právnická osoba], žalované vyrozumění o postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni na dvě adresy žalované. 10. Dne [datum] (viz seznam odeslaných výzev) žalobkyně prostřednictvím svého zástupce (advokáta) odeslala žalované na její dvě adresy předžalobní upomínku, kterou žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu z výše uvedené smlouvy. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 17. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 18. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], OPR-Finance, C [číslo], a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). 20. V dané věci má soud za to, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně toliko tvrdila, jakým způsobem s