128 C 15/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 689 Kč spolu s úrokem v efektivní sazbě 151,63 % ročně. Sjednána byla i smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení se splátkami, náhrada nákladů žalobkyně spojených s prodlením žalované a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména tak, že si vyžádala doklady o příjmech žalované (pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu); opatřila výpisy z databází NRKI a [příjmení] a kopii občanského průkazu žalované; provedla hodnocení klienta a vyžádala si prohlášení žalované. Poskytnutý úvěr žalovaná včas a řádně nesplácela, a proto došlo v souladu se smlouvou ke dni [datum] k jeho zesplatnění. Dosud žalovaná žalobkyni zaplatila na úvěr celkem 121 400‬ Kč. Nyní se žalobkyně domáhá jistiny úvěru ve výši 29 314,71 Kč (zahrnuje i úrok, který ke dni zesplatnění přirostl k jistině), pěti smluvních pokut za prodlení se splátkami po 499 Kč, náhrady nákladů ve výši 4 600 Kč, smluvní pokuty za prodlení po zesplatnění ve výši 7 248,19 Kč a příslušenství uvedeného v prvním výroku. 2. Žalovaná uvedla, že s žalobou souhlasí. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, zatímco žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši efektivní sazby 151,63 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 689 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou delší než 30 dnů ve výši 499 Kč, náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každé prodlení se splátkou delší než 15 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. K zesplatnění celé jistiny úvěru, včetně do té doby přirostlých úroků dojde podle smlouvy automaticky při prodlení delším než 65 dnů se zaplacením splátky. Jako bydliště žalovaná ve smlouvě uvedla [obec a číslo], [PSČ] [obec]. 5. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně návrh výše uvedené smlouvy přijala. 6. Před podpisem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. V prohlášení klientů ze dne [datum] žalovaná mj. uvedla a svým podpisem stvrdila, že nemá žádné splatné dluhy, není proti ní vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku a veškeré informace, které poskytla, jsou pravdivé. Dále si žalobkyně vyžádala výplatní pásky žalované za březen a duben 2019, dle kterých měla čistou mzdu 14 889 Kč (po exekučních srážkách 9 013 Kč) a 22 047 Kč, a pracovní smlouvu žalované, podle které byla zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] s místem výkonu práce v Kladně. Žalobkyně si též vyžádala výpis z běžného účtu za duben a květen 2019, který byl veden na jméno [jméno] [příjmení]. Na účtu byl počáteční zůstatek 2 603,22 Kč (duben 2019), resp. - 90,01 Kč (květen 2019) a konečný zůstatek v květnu 2019 celkem 3 210,48 Kč. Žalovaná dále doložila detail svého běžného účtu, na němž byl zůstatek 0 Kč. Předložila rovněž svůj občanský průkaz a vyplnila a podepsala hodnocení klienta. V něm o svých výdajích uvedla, že na bydlení (nájemné, inkaso) vynakládá měsíčně 2 000 Kč a na„ ostatní“ (doprava, kurzy, záliby apod.) celkem 0 Kč (jiné výdaje žalovaná nesdělila). Dále prohlásila, že je svobodná, nesdílí domácnost s partnerem, bydlí v pronájmu a má čistý příjem 15 796 Kč. Žalobkyně konečně žalovanou prověřila v databázi [příjmení], kde žalovaná neměla záznam (viz výpis ze [příjmení]) a nebankovním registru klientských informací (NRKI), podle kterého neměla žádné skóre, neboť byla v registru příliš nová či měla rozpracované žádosti (viz výpis z NRKI). 7. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že žalobkyně dne [datum] vyplatila 45 000 Kč na účet žalované (viz též detail účtu žalované se stejným číslem účtu). 8. Podle karty klienta žalovaná zaplatila žalobkyni na úvěr celkem 121 400‬ Kč. Celkem sedmi výzvami žalobkyně upozorňovala žalovanou, že je v prodlení se splátkami a na možnost zesplatnění úvěru. Oznámením ze dne [datum] žalované sdělila, že došlo k okamžitému zesplatnění dle smlouvy o úvěru. 9. Předžalobní výzvou odeslanou dne [datum] (viz poštovní podací arch) žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru. 10. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k efektivní úrokové sazbě, neboť rozdíly mezi úrokovou a efektivní úrokovou sazbou nejsou relevantní pro projednávanou věc. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 17. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 18. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených info