211 C 57/2023-122 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 18. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, současně mu byla poskytnuta kreditní karta, žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách sestávající ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Vedle splátky jistiny se žalovaný zavázal hradit úroky, poplatky za bankovní služby, poplatky za pojištění úvěru, poplatky za odeslané upomínky. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 23 699 Kč, u žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, nebyl ve zkušební době, nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. V době žádosti o úvěr měl žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně další úvěr se splátkou 370,66 Kč měsíčně. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 107 800 Kč. Do zesplatnění, tedy 1. 1. 2022, činila výše úroků 6 728,36 Kč. Na předmětný dluh žalovaný uhradil 62 092,22 Kč, částka 57 874,48 Kč byla započtena na jistinu a částka 4 217,74 Kč na úroky. Žalovaný svou povinnost řádně a včas splácet úvěr neplnil, v prodlení zůstal s úhradou splátek od 20. 10. 2021 do 20. 1. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 1. 1. 2022. Žalovaný tak nadále dluží jistinu ve výši 49 925,52 Kč, poplatky ve výši 2 700 Kč (3 x 600 Kč za upomínku, 3 x 300 Kč poplatek za přečerpání úvěru), smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 2 510,62 Kč za období od 30. 9. 2020 do 31. 12. 2021, kapitalizovaný úrok z prodlení za období od ve výši 1 842,20 Kč za období od 10. 1. 2022 do 13. 6. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 52 625,52 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky 49 925,52 Kč od 2. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení ze dne 14. 6. 2022 právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Ve věci se konalo jednání dne 24. 7. 2023. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). Právní zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Skutková tvrzení vylučují přiznání úroku v plné výši, a to s ohledem na níže uvedené ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 18. 9. 2020 včetně žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru, formuláře pro standardní informace, vysvětlení některých pojmů a všeobecných obchodních a produktových podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to ve splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně pro bezhotovostní a hotovostní čerpání, dále byl sjednán poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně a 600 Kč za každou upomínku. Výše těchto poplatků odpovídá výši stanovenou v předloženém sazebníku. Pro případ prodlení žalovaného se splátkou si strany sjednaly právo žalobkyně prohlásit všechny pohledávky za splatné. 6. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 23 699 Kč, z čistého příjmu domácnosti ve výši 45 000 Kč. Žalovaný je svobodný, žije v nájmu, má jednu interní splátku ve výši 370,66 Kč. 7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 18. 9. 2020 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 23 699 Kč. 8. Z výpisu ke kreditní kartě soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal částku 107 800 Kč, zaplaceno bylo celkem 62 092,22 Kč, vyčísleny byly poplatky za přečerpání úvěru ve výši 300 Kč x 3 a poplatek za upomínku ve výši 600 Kč x 3. 9. Z platební historie soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2022 činí dlužná částka 55 136,14 Kč, což odpovídá souhrnné částce jistiny, poplatků a kapitalizovaných úroků. 10. Z výzvy ze dne 16. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorňován na dluh. 11. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 1. 2022 včetně části podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění dluhu z důvodu prodlení žalovaného, přičemž oznámení bylo odesláno dne 5. 1. 2022. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 včetně podacího lístku, dohody a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 včetně potvrzení a přílohy o seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 13. Z výzvy k plnění ze dne 3. 1. 2022 včetně potvrzení o podání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby, předžalobní výzva byla odeslána téhož dne. 14. Z ostatních důkazů (výpis z obchodního rejstříku) neučinil soud žádná nová skutková zjištění. 15. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Před uzavřením smlouvy revolvingovém o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v minimální výši. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl sjednán úrok, jakož i poplatky. Dále bylo sjednáno, že poruší-li žalovaný smlouvu, může právní předchůdkyně žalobkyně přistoupit ke zesplatnění. Právní předchůdkyně žalobkyně využila tohoto svého oprávnění a úvěr zesplatnila. V rámci řízení žalovaný netvrdil a ani nebylo prokázáno, že by splatila na úvěr více, než uvádí žalobkyně. S ohledem na požadovaný úrok a na aplikaci § 122 odst. 4 ZSÚ nebylo možné žalobkyni přiznat úrok ve sjednané výši, neboť požadovaný úrok od 2. 1. 2022 je již více jak 90 dní po prodlení, přičemž jeho výše je vyšší než zákonného úroku z prodlení. Soud tak přiznal i smluvní úrok pouze ve výši 11,75 % ročně v souladu s tímto ustanovením. Dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vznikl žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení. Soud tak žalobě prvním výrokem částečně vyhověl, co do zbytku smluvního úroku druhým výrokem žalobu částečně zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.